Švestek bylo na většině míst Třebíčska málo. „Třeba u Mohelna, na Znojemsku nebo k Jihlavě švestky prý byly, v našem okolí ale minimálně. U nás jsme pálili jenom asi tři várky, to je minimum," poznamenal správce pěstitelské pálenice Pohoda v Náramči Jaroslav Vondrák. Podobné zkušenosti má také Josef Růžička z pálenice v Krnčicích. „Většina švestek nestihla dozrát. Stromy měly málo vláhy, nemohly ji předat ovoci a to opadalo," popsal. Z nedozrálých švestek už pak podle Jaroslava Vondráka nešlo udělat nic. „Pecka a kousek slupky vám nevykvasí. Chyběl ovocný cukr, který by kvašení podpořil," vysvětlil.

Nedostatek švestkového kvasu zaznamenal také Martin Čech v pěstitelské pálenici ve Starči. „Poslední švestky jsme dodělali v pondělí. Taky jsme jich měli málo. Obecně myslím, že pravá slivovice s ročníkem 2015 bude velmi vzácná," řekl Martin Čech. Pro švestky se podle ovocnářů stalo osudným hlavně červencové sucho. Během měsíce tehdy napršela jen asi polovina toho, co je pro toto období typické. Srážkově podprůměrný byl navíc celý rok. „Úhrn se pohyboval zhruba mezi 70 až 80 procenty hodnot obvyklých v posledních letech. Jde o srovnání s průměrem za období 1985 až 2014," doplnila Marie Doleželová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Se suchem si oproti švestkám poradila jablka. Možná i díky vydatné zálivce některých pěstitelů. „Stromům velmi pomůže, když pod ně do celého obvodu koruny třeba i několikrát během léta podle možností nalijete kubík vody," poradil předseda třebíčské organizace Českého svazu zahrádkářů Blažej Bobek. Jablka se skutečně urodila a v pálenicích ostatní druhy ovoce předčila. A to i přesto, že třeba v okolí Náramče údajně nejsou v podobě destilátu příliš oblíbená. „Když se urodily švestky, tak se pálily švestky. Jablka byla spíš výjimečná. V této sezoně je ale pálíme ze všech druhů ovoce nejvíc," potvrdil Jaroslav Vondrák.

Stejně to vypadá i v pálenici v Krnčicích. „I přes sucho je jablek překvapivě hodně. Ještě teď je pálíme," podotkl Josef Růžička. Správně připravit kvas není jednoduché. Správci pálenic se o tom přesvědčují každoročně. „My bereme dobré založení kvasu jako běžnou věc, lidé doma ale udělají chybu a pak už bohužel není cesty zpět. Vše je na vyhození," poznamenal Jaroslav Vondrák.

I letos přijal jeden nepříliš kvalitně vypadající kvas. „Bohužel, pán přijel se zoctovatělými jablky. Neřekl mi, co udělal špatně, hned bylo ale cítit, že z toho nic nevyteče. A taky nevyteklo," řekl správce pálenice Pohoda. O ovoce, které ještě neprošlo kvasem, se proto její zaměstnanci raději starají sami. Stejně to platí také ve Starči, v Okříškách nebo třeba v krnčické pálenici. Nejhorší chybou je podle Jaroslava Vondráka dát do várky ovoce plody napadené plísní. „Ta se pak může rozšířit i do kvasu. To pak vypálit nelze nebo jen se zanedbatelným výsledkem," mínil. „Špatně je taky to, když se zakládá nekvalitní ovoce. Čím zralejší a sladší, tím by měl být výsledek lepší," doporučil.

Jak správně založit ovocný kvas: Ovoce určené na pálení by mělo být stejné tomu, které je určeno ke konzumaci. Před umístěním do čistých dřevěných, plastových nebo nerezových sudů je nutné jej zbavit stopek. Zvlášť jablka a hrušky by se měly před kvašením nadrtit nebo alespoň rozkrájet na osminy. Sudy by se měly plnit najednou a ne až po jejich horní okraj. Kvas totiž mírně nabývá na objemu. Sudy či jiné nádoby s minimálním přísunem vzduchu je dobré umístit do prostor se stálou teplotou. Někteří provozovatelé pálenic doporučují spíš chladnější prostory, jiní teploty až k 20 stupňům Celsia. Platí, že čím vyšší teplota, tím rychlejší průběh kvašení. Stejná úměra však nemusí platit s kvalitou výsledné pálenky. S ovocem se během kvašení nemá míchat. Po několika dnech od založení kvasu lze pozorovat vytvoření takzvané deky na povrchu. Letní ovoce kvasí 2 až 6 týdnů, podzimní ovoce 8 až 12 týdnů. Po proběhlém kvašení „deka" spadne a na hladinu se dostane zkvašená šťáva, kterou lze vypálit.