Přesně toho si byli vědomi i na farmě, když přemýšleli, jak využít volnou plochu vedle rajčatových skleníků. „Radili jsme se s poradcem v Holandsku a zvažovali jsme, čeho je v České republice málo. A pak jsme si řekli, že jahody budou ideální. Když si je teď v zimě půjdete koupit do obchodu, budou bez chuti a bílé. Ale my chceme, aby ty naše byly po celý rok hezky červené a sladké,“ vypráví Petra Klementová, která zde pracuje jako vedoucí obchodního oddělení a asistentka jednatele, a otevírá dveře do pěstírny jahod.

Ilustrační fotografie.
Třebíčané dali nemocnici přes půl milionu: koupí i přístroj na podporu dýchání

Jahody v Kožichovicích

* Plocha fóliovníku s jahodami je tři tisíce metrů čtverečních.
* Je v něm asi 22 tisíc sazenic jahod.
* Plánovaná denní sklizeň je až 150 kilogramů.
* Jahody se budou sklízet celoročně.
* První sklizeň se plánuje na konec letošního března.
* Rajčata se zde pěstují již třetí sezonu, ročně jich tu vyprodukují až 1400 tun.
* Denně se jen ve zdejší prodejně prodá až 500 kilogramů rajčat.
* Na farmě pracuje 35 lidí.

Ty se pěstují pod rozlehlým fóliovníkem. Kam až oko dohlédne, v asi metrové výšce visí nepřeberné množství žlabů. Roste v nich odrůda Aurora Karima, která plodí po celý rok. Rostlinky sem z Nizozemí přivezli teprve v lednu, a tak ještě ani nemají květy, plán je však jasný. „První jahůdky chceme ochutnat na konci března, tak už se to docela blíží,“ potvrzuje s úsměvem paní vedoucí a dodává několik zajímavých čísel: „Tato plocha měří tři tisíce metrů čtverečních a je na ní vysázeno asi sedmadvacet tisíc rostlinek. Jahody jsou v květináčích po dvou a sklízet bychom jich chtěli denně až sto padesát kilogramů.“

Mladá žena si se zalíbením prohlíží nejbližší rostlinky. Od té doby, co je navštívila naposledy, opět o něco povyrostly. Jahodám se tedy daří, je ale potřeba se jim stále věnovat. Práce s nimi bude navíc rozdílná od práce s rajčaty. „S těmi je to jednoduché, ta po utržení vydrží. Jahody se však musí ráno otrhat, zchladit a nejlépe ještě totéž odpoledne prodat. Ale i ty, které se prodat nepodaří a budou zralejší, se dají využít. Budou vhodné na zmrzlinu zmrzlinářům, kteří o ně už nyní projevují zájem. Rádi bychom dělali například i zmrzlé dřeně nebo sušené jahody, aby byla produkce bez zbytků,“ nastiňuje nejbližší plány vedoucí.

Fóliovník by se neobešel bez vytápění a mlžného systému. Využívá se každá kapka vody, ke každé jednotlivé rostlince vede malá trubička. Ta napájí právě jen tuto sazeničku. Pokud rostlina neabsorbuje celý objem dodané vody, zbytek se zachytí a využije znovu.

Ilustrační foto.
V Třebíči hledají místo pro letní kino: lidé o něm hlasují v anketě

Tuto metodu zavedli jako první Izraelci, kteří vodou ve své vyprahlé zemi musí co nejvíce šetřit. Podle předsedy Krajské agrární komory Kraje Vysočina (KAKKV) Karla Coufala se ale kapkový systém stále více prosazuje i v České republice. „Hlavně v nových provozech, třeba jako je v Kožichovicích. Rostlina více plodí, protože má nejen více vláhy, ale pomocí oné trubičky dostává i prvky, které potřebuje ke svému růstu,“ popisuje Coufal.

Právě KAKKV ocenila kožichovická rajčata titulem Regionální potravina. Stalo se to v roce 2020 a od té doby značně přibylo míst, kde je lze koupit – k dostání jsou nyní nejen na Vysočině, ale třeba i v Brně či v Praze. Od dubna se v nich tedy budou prodávat nejen rajčata, ale i jahody.