„Maminko, nám se ta plastelína omylem přilepila na strop,“ popisuje omluvu svých synů Jana Nedělková ze Žďáru nad Sázavou a hned přidává: „Proboha, kdy že otevřou ty školy???“  

Omylem vysvětlují děti všechny možné i nemožné situace. „Vy máte stejné oblíbené slovo jako my: Proboha, už se nehádejte, to je pořád nějaký řev! A kluci na to: ale my jsme se hádali omylem,“ připojuje se k facebookovému vláknu paní Ilona.

Další reakce na sebe nenechávají dlouho čekat. „U nás pořád frčí nerozlučná japonská dvojice Ono a Samo,“ píše pan Jiří. „To ale nemá s karanténou až tak moc společného, to je celoroční bolest,“ dodává.

Omylem, ono a samo doplňuje ještě další hojně frekventovaná výmluva. „Taky: já nevím, jak se to stalo,“ posílá spolu s usměvavým smajlíkem Veronika Hrůzová.

A veselo je i na „druhé straně barikády“. Vtipnými hláškami svých žáků – a nejen jich - se zase baví učitelé. Distanční výuka přináší celou řadu nezapomenutelných historek. „Učím prvňáčky písmeno P. Vysvětluji pravidla hry: Řeknu písmenko a vy mi ukážete nějakou věc, která na to písmeno začíná. Například P. A vy mi ukážete ptáčka! (Zrovna jsem ho měla na obrázku z předchozí aktivity na stole)… Nebýt toho, že někdo z rodičů vyprskl smíchy, ani by mi nedošlo, co jsem řekla,“ dělí se na facebooku o pikantní situaci Marie Chamlarová.

Paní Romana zase navazuje omluvami svých žáků. Jejich vysvětlení, proč se nezúčastní semináře, nemá chybu. „Pardon, jsem na hřbitově. A dál: Moc se omlouvám, mám rovnátka. To už jim došlo, že se můžou rozjet: Já se moc omlouvám, ale matka mě nutí mýt koupelnu během výuky. Nacházím se v nestabilní rodině. Moc mě to mrzí. A nebo taky: Já se omlouvám, ale všechny moje výtvory snědl pes a zbytek omylem máma vyhodila. A nakonec: Omlouvám se, ale dneska seminář nezvládám. Prožívám takovou zvláštní dobu…“

Výmluvy žáků jsou na denním pořádku. „Paní učitelko, omlouvám se, že jsem vám ten úkol neposlal opravený hned zpátky, ale u sousedů hořelo, tak jsem se musel jít podívat,“ pokračuje svým komentářem paní Lenka.

„U takového studenta požární ochrany by se to mohlo započítat do výuky,“ obhajuje žáka Martin Pavelka.

Peprnější situace občas při výuce nastávají po zapnutí kamery. „Jistý žák třetího ročníku SOŠ pravidelně ve třetí vyučovací hodině „snídá“ cigáro a lahváče. Nikdy si neopomene zapnout kameru a konstatovat, jak je mu líto, že mi nemůže nabídnout,“ pobavila ostatní svým pravidelným zážitkem Hana Janutková.