Píše se 28. prosinec 1941 a úkolem pro posádku bombardovacího letounu Vickers Wellington z československých vzdušných sil pod vedením britské armády je nálet na německý přístav Wilhelmshaven. Rutinní, i když nebezpečná mise však pro šestičlennou posádku nekončí úspěchem. Němci letoun zasahují, těžce poškozují a kapitán Alois Šiška je nucen nouzově přistát na hladině Severního moře, asi na půli cesty mezi britskou a nizozemskou pevninou. Zadní střelec Rudolf Skalický při tvrdém přistání umírá, ostatní se s vypětím všech sil přesouvají do záchranného člunu. Tím pro ně ale nejhorší chvíle života zdaleka nekončí.

Šest krutých dní a šest předlouhých nocí. Bez jídla, bez pitné vody. „Napijeme se, ta prokletá žízeň! Zvedám plechovku s mořskou vodou k oteklým rtům. Mrcho! Tři kamarády jsi zabila a na nás čekáš. Voda už v ústech nechladí ani nepálí, nemá už odpornou chuť, solí spálené hrdlo je bez citu," vzpomíná ve své knize KX-B neodpovídá sám Alois Šiška. Byl jedním ze tří přeživších, druhý pilot Josef Tománek ani navigátor Josef Mohr krutost nekonečného moře nepřežili.

Pro kapitána Šišku, radiotelegrafistu Josefa Ščerbu a předního střelce Pavla Svobodu se pevnina na obzoru objevila. „Náhle se nebe otevírá, černý mrak přeletí a za ním se jasní. A pak se roztrhne opona…a tam… Zprvu je vidět jen nízký pruh země, stojí tam bílý větrný mlýn a jeho lopaty se točí. Mnu si oči, ale obraz nemizí. Pavle…země!," popsal štěstí v neštěstí, pohled na břehy severního Nizozemí s obcí Petten kapitán Šiška.

Po sedmdesáti letech se na místě, kde trosečníky objevili místní lidé, setkali potomci hrdinů, pamětníci události i následovníci. Mezi zúčastněnými nechyběli členové náměšťské 222. výcvikové letky, která nese čestný název Šiškova. Díky jejich iniciativě nově připomíná tuto válečnou událost památník. „Chtěli jsme tímto činem připomenout sílu a statečnost československých válečných letců. Jako nositelé čestného názvu Šiškova cítíme povinnost vytvořit důstojné místo, které by připomínalo výjimečnost těchto mužů, obrovskou sílu a odhodlání přežít," řekl zástupce velitele současné Šiškovy letky Jaroslav Morochovič.

O takřka tunovém a 120 centimetrů vysokém památníku hovořila tisková mluvčí sedlecké letecké základny Štěpánka Tříletá: „Na vrchní základně je položen žulový kámen symbolizující rozbouřené moře. Na něm je pak ukotvena kovová plastika ocasní části potápějícího se Wellingtonu. Na čelní straně je bronzová deska se jmény členů posádky a stručným, dvojjazyčným popisem události," pověděla Tříletá s tím, že obvodové kameny pochází z kamenolomu od obce Kamenná.

KAMIL ČERNÝ