„Momentálně probíhá dostavba solné haly, protože stará už dosluhovala. Výhodou bude především navýšení kapacity. Do staré haly se vešlo zhruba osm set tun, kdežto do nové haly uložíme až 1600 tun soli. Inertního materiálu, jako je písek nebo drť, máme navíc asi tři a půl až čtyři tisíce tuny," vyjmenoval klady nové stavby vedoucí moravskobudějovického cestmistrovství Michal Bartoň.

Na nové hale už zbývají doladit pouze poslední detaily. V následujících dnech se hala dočká nových vrat se speciálním nátěrem. Poté už se může s navážením soli začít.

Hlavním důvodem navážení ještě v září není ani tak strach z brzké zimy, jako ekonomické hledisko. „Chceme nakupovat sůl za letní ceny, protože jsou výrazně nižší než ty zimní. Ušetříme tak až pět set korun na jedné tuně," zdůvodnil ještě letní nákupy posypové soli ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka. Při naplnění celé nové haly by to tedy znamenalo ušetření částky až okolo osmi set tisíc korun.

V zimě se navíc také často stává, že posypová sůl není k dostání, proto je důležité se dostatečně předzásobit. V případě největší nouze je navíc možné vypůjčit si sůl z jihlavské haly. „V Jihlavě máme halu na tři tisíce tun posypové soli. V kraji máme šestnáct cestmistrovství a prakticky všude už jsou solné haly s kapacitou dostačující na průměrnou zimu. Kde nejsou, tak probíhá rekonstrukce. V kraji tak momentálně máme solné haly s celkovou kapacitou 22 tisíc tun, což je o šest tisíc tun více než před pěti lety," pochvaloval si změny Míka.

Cestmistři čekají na sníh od prvního listopadu do 31. března nepřetržitých 24 hodin denně. Podle jejich zkušeností se největší zimy střídají zhruba v intervalech deseti let. Poslední náročnou zimu si pamatují asi z před šesti let. V případě velké sněhové kalamity může ze zásob posypové soli zmizet značná část. „Máme tady dva chemické okruhy a šest inertních. Při jednom okruhu vůz může vysypat až pět tun soli. Za 24 hodin přitom může vyrazit i čtyřikrát," odhalil Bartoň.

V rámci přeshraniční spolupráce se na novou budovu včera přijeli podívat také zástupci rakouského cestmistrovství. Cena haly se pohybuje kolem tří a půl milionu korun.

Neodstraňují, ale zmírňují problémy

Větší množství posypové soli na skladě sice pomůže silničářům být lépe připravení na zimu, neznamená to ale, že by silnice musely být suché stejně jako v létě. „Na lidi se nemůžeme zlobit. Kdybych tady nepracoval, asi bych to také sám nevěděl, ale je dobré řidiče seznámit s tím, že se při zimní údržbě silnic řídíme zákonem. Řekl bych, že tady na Vysočině se v zimě staráme o silnice vzorně a vzhledem k zákonu velmi dobře," poznamenal Bartoň.

Podle zákona o pozemních komunikacích totiž silničáři nemají za úkol zcela odstranit nánosy sněhu nebo ledovky, ale pouze „zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy" a řídí se přitom důležitostí silnic. Silnice jsou přitom rozdělené do třech pořadí důležitosti. V praxi tak může nastat situace, kdy například silnice třetí třídy může mít vyšší důležitost než silnice druhé třídy.

U silnic zařazených do prvního pořadí důležitosti musí být sjízdnost zajištěna do tří hodin od výjezdu. U silnice zařazené do druhého pořadí důležitosti musí být průjezdnost zajištěná do šesti hodin a u silnic zařazených do třetího pořadí důležitosti do dvanácti hodin.

U silnic od druhého pořadí důležitosti zároveň cestmistři nemají povinnost upravovat rovné a přehledné úseky silnic. Důležité je provádět posyp především na křižovatkách, v ostrých zatáčkách nebo v prudkém stoupání.

ROBERT ŠVANDA