Objekt je na hranici své životnosti, a proto město, coby jeho majitel, hledá 350 milionů korun. Právě tolik by měla stát jeho rekonstrukce. Třebíčští oslovili i Kraj Vysočina, který na obnovu třebíčského „zimáku“ schválil dotaci 59,5 milionu korun. „Zimní stadion v Třebíči má sloužit nejen jako zázemí pro profesionální hokejový tým, ale také pro přípravu sportovních talentů a pro volnočasové vyžití mládeže obecně. Má také přispět ke zlepšení kvality života občanů nejen v Třebíči a její spádové oblasti,“ vysvětlil důvody přidělení dotace radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jan Břížďala.

Starosta Třebíče Pavel Pacal ale prozradil, že pomoc od kraje bude ve skutečnosti zhruba stomilionová. „Kraj nám totiž odpustí účast čtyřiceti milionů korun v případě chystaného parkovacího domu. Pro přestavbu stadionu tak zbývá sehnat ještě zhruba čtvrt miliardy. Zažádali jsme o dotaci také u Národní sportovní agentury, jsme také připraveni financovat rekonstrukci z vlastních zdrojů tak, abychom nenarušili finanční chod města,“ uvedl starosta.

Před stavbou zimního stadionu se hokejové zápasy hrály na přírodním ledu v Třebíči na Polance.

Stadion se začal stavět v roce 1956, první zápas zde proběhl v roce 1959.

V 60. létech se zde představila třeba CSKA Moskva, FC Füssen nebo reprezentační tým ČSSR.

Před jeho zastřešením se stávalo, že diváci dělali ze sněhu koule, které házeli po rozhodčích.

V roce 1977 se začal zastřešovat – nový systém spojů jednotlivých částí však nebyl vyzkoušený a střecha o váze 300 tun se zřítila. Zabila šestnáctiletého hráče Štěpána Maruše a sedmapadesátiletého brusiče bruslí Miroslava Böhma.

Novou střechu dostal v roce 1979, další větší úpravy proběhly v letech 2000, 2001 a 2010.

Hokej se na stadionu hraje od konce 50. let minulého století, ale teprve v roce 1979 dostal zastřešení. A to až na druhý pokus. V roce 1977 se totiž první, ještě nezkolaudovaná střecha zřítila. Tragédie si tehdy vyžádala smrt dvou lidí. To byla na delší dobu poslední velká rekonstrukce – další opravy přišly až na přelomu tisíciletí, kdy se stadion dočkal například nového chlazení. Prostory pro hokejisty i diváky ale stále odpovídají 70. létům minulého století.

Na to poukazuje i Jiří Mokrý, který jako věrný fanoušek a někdejší redaktor klubového webu strávil na stadionu tisíce hodin. Zná i prostory, které jsou běžnému člověku nepřístupné.

„Za tu dotaci z kraje jsem samozřejmě rád, byť Dukla Jihlava dostala na svůj stadion vyšší. Rekonstrukce je skutečně potřeba, protože podmínky pro hráče jsou z hlediska hygieny na stadionu hrozné. A to jak pro mládežnické oddíly, tak i pro prvoligové hokejisty. Takže pevně doufám, že se oprava povede a že stadion pak bude odpovídat standardům 21. století,“ uvedl Mokrý, který zápasy třebíčských hokejistů pravidelně navštěvuje už asi třicet let.

Rekonstrukce by měla stadion změnit doslova od sklepa až po půdu. Kromě oprav samotné hrací plochy, která dostane ekologické chlazení, se přestavby dočká i hlediště, které bude temperováno. Sportovci i návštěvníci se mohou těšit na naprosto nové zázemí. Úplně zmizí místa na stání, celý obvod stadionu se osadí sedačkami. Kromě toho se zcela vymění střešní a obvodový plášť a budova se zvětší směrem ke městu a do ulice Kateřiny z Valdštejna.