Děti zjistily, jak pracují dukovanští hasiči a zásahová jednotka. Táborníci museli nosit roušky, jako všichni ostatní, kdo vstupují do prostředí poblíž jaderného zařízení. Neměli s tím však problém. Děti se rovněž byly koupat v biotopu v Oslavanech. Mohly si i zdokonalovat angličtinu či vyráběly budky pro ptáky, jež pak zůstaly rozmístěné v areálu elektrárny.

První turnus se uskutečnil koncem července. Organizátorem bylo Mateřské centrum Andílci z Hrotovic, kde také malí táborníci našli na celý týden zázemí.

„Na táboře jsem měl letos poprvé své tři děti. Ráno jely se mnou do práce, kde jsem je v infocentru odevzdal vedoucím, odpoledne jsem si je tam opět vyzvedl a společně jsme odjeli domů. Děti měly zajímavý program a já klid na práci, což je někdy opravdu těžké vzájemně skloubit,“ říká komponentový inženýr Pavel Foretník.

Druhý turnus na začátku srpna byl pod taktovkou jazykové školy Alrete z Ivančic. „Hlavní stan“ měli účastníci tentokrát v základní škole v Dukovanech.

„Letošní rok je pro zaměstnance s menšími dětmi opravdu náročný. Od začátku karantény jsme umožňovali práci z domova. Proto se rodičům snažíme trošku usnadnit i období letních prázdnin, vyplnit jejich dětem smysluplně čas a zároveň poskytnout možnost seznámit se s prostředím, ve kterém jejich rodiče pracují,“ říká ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.

Děti mohly krom jiného důkladně prozkoumat modernizované infocentrum. Čas zbyl i na sport nebo výtvarničení.

„Na tomhle táboře jsem poprvé. Hodně jsem se těšil, hlavně na angličtinu, učím se ji dva roky. Chtěl jsem se podívat, kde táta pracuje. Chtěl bych být taky elektrikářem. Na táboře bylo nejlepší všechno!“ Zhodnotil desetiletý Jakub z Mikulovic.