Sumář akcí zatím nemá přesně dané financování ani není jasné, které záměry dostanou prioritu. Vláda materiál představila před koncem roku. Pro celou republiku má jít ve výhledu do roku 2050 o investice za víc jak osm bilionů korun. Kraj Vysočina má v navržených položkách „ukryto“ stovky miliard. Dokument však není závazný pro příští vlády, a tak lze zatím jen věštit z křišťálové koule, co bude ve finále za třicet let pravda.
„Naším cílem je navázat na úspěšnou tradici první republiky a dát státní investiční strategii dlouhodobou vizi. Měl by sloužit příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem veřejným investorům. A měl by být v budoucnu hlavním motorem růstu české ekonomiky,“ prohlásil Andrej Babiš. „Klidně tomu můžete říkat katalog, zásobník investic, databáze, investiční potenciál nebo prostě další sen od Babiše,“ řekl dále premiér.
Názor ekonoma:
Pražský ekonom Lukáš Kovanda bere Národní investiční plán s rezervou. „Než o plán v pravém smyslu slova jde o jakousi sbírku projektů, jejichž realizace je možná a žádoucí, avšak zůstává otázkou, zda tomu tak bude za pět, deset či patnáct let. Část projektů z plánu tedy realizována nebude, nebo bude realizována později, neboť prioritní budou projekty jiné,“ je přesvědčený Kovanda.
„Navíc je třeba zohlednit zajištění financování tak nákladných akcí, jako je vysokorychlostní železnice nebo nový jaderný blok. Pokud se do roku 2050 podaří realizovat 75 až 80 procent projektů, které jsou v plánu uvedeny, bude to úspěch, a to platí i pro projekty plánované pro Kraj Vysočina,“ říká. Jaderná energetika bude podle jeho názoru nepochybně celorepublikově prioritou mezi velkými veřejnými projekty, protože na jaderné energii stále do značné míry závisí energetický mix ČR, a to i výhledově.
„Vysokorychlostní tratě tak vysokou prioritu mít nebudou, zase je ovšem jejich realizace přece jenom snazší, než je tomu v případě jaderných bloků,“ uvedl ekonom.
Text je členěný podle ministerstev a podle krajů. Za Vysočinu má jít jasně nejvíc peněz do výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech v hodnotě okolo 160 miliard korun. Jako termín začátku stavby je uvedený rok 2029. Druhé nejdražší má být vybudování vysokorychlostní tratě, kdy je na úsek od Světlé nad Sázavou po Velké Meziříčí počítáno se sumou 53 miliard korun, stavět se má rovněž od roku 2029.
Z „menších“ akcí je uvedena například za rok 2025 výstavba nové administrativní budovy finančního úřadu pro Kraj Vysočina v Jihlavě za 270 milionů korun.
Z bližších akcí je zajímavý plán na výstavbu centrální požární stanice v Jihlavě, kdy má jít o revitalizaci bývalého vojenského areálu Brňák, začít se má za dva roky a stát to bude 380 milionů korun.
Pro příští rok je uvedený záměr stavět multifunkční vzdělávací a výcvikové středisko se silničním a terénním polygonem pro celorepublikové potřeby policie. Má to vyjít na 340 milionů korun.
V investicích se hovoří o 800 milionech korun na Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě, nahradí současný chátrající zimák, Jihlavští se na toto téma hádají už řadu let. Ve vládním dokumentu je jako termín začátku výstavby uveden rok 2023.
Mimochodem – ambiciózní Babišova vize mluví i o nových zimních stadionech pro Nové Město na Moravě a Třešť. Každý by měl stát po 100 milionech korun s dobou realizace za deset let. V Novém Městě se má dále v příštím roce za 300 milionů korun ve Vysočina aréně dostavovat národní centrum běžeckého lyžování a biatlonu.
Obchvatu za víc jak půl miliardy se mají za dva až tři roky dočkat Jaroměřice nad Rokytnou.
Rapotická věznice začne za rok za 270 milionů stavět novou ubytovnu pro dalších 280 odsouzených, reálně se zařadí mezi úplně největší vězení v republice. A do dvou let se budou za celkovou částku víc jak 300 milionů korun rekonstruovat psychiatrické nemocnice v Jihlavě a Havlíčkově Brodě.
Nejdražší plánované projekty pro Vysočinu dle NIP:
Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany 140 – 160 mld. Kč (od r. 2029)
Vysokorychlostní trať úsek od Světlé n/Sáz. po V. Meziříčí 53 mld. Kč (od r. 2029)
Kostelec u Jihlavy – Jihlava, optimalizace trati 5 mld. Kč (od r. 2040)
Tišnov – Nedvědice – Žďár n/Sáz, optimalizace a elektrizace trati 4,5 mld. Kč (od r. 2040)
Jihlava – Stonařov obchvat 3,26 mld. Kč (od r. 2024)
Třebíč obchvat 2,4 mld. Kč (od r. 2025)
Revitalizace trati Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice 2 mld. Kč (r. 2021)
Pelhřimov Z obchvat 1,42 mld. Kč (od r. 2022)
Modernizace stanice Jihlava město 1,2 mld. Kč (r. 2021)
Horácká multifunkční aréna Jihlava 800 mil. Kč (r. 2023)
Brtnice obchvat 600 mil. Kč (r. 2025)