„Přijeli jsme na dovolenou k rybníku Medlovu, těšili jsme se, jak si užijeme. Ale voda je špinavá a navíc byl prý vyhlášen zákaz koupání. Děti stejně neuhlídám, chodí si namočit aspoň nohy. Tak raději sbalíme stan a odjedeme dříve, než jsme plánovali,“ postěžovala si Jana Kotásková z Krnova.

V rybnících dochází v horkých letních dnech velmi často k poměrně rychlému zhoršení jakosti vody. Jaké jsou příčiny tohoto jevu? „U většiny rybníků je hlavní problém v příliš intenzivním chovu ryb. Nadměrně vysoké rybí obsádky, které bývají složené vesměs z kaprů a doplňkových ryb, způsobují zelenohnědé zbarvení vody a zákal. Vysoké rybí obsádky můžou být v rybnících jak přímo vysazované, což je nejčastější případ, tak i přirozené, pokud se rybník dlouhodobě neloví. Pak se namnoží takzvané plevelné ryby. Kapři či jiné kaprovité ryby ryjí ve dně a víří bahno, čímž vzniká dohněda zbarvený zákal vody,“ vysvětlil Jaromír Maštera z neziskové, ekologicky laděné organizace Mokřady - ochrana a management.

Často se v rybnících objevuje také zelený vegetační zákal vody. Ten je podle ekologů způsoben namnožením drobných planktonních řas. „Tento jev vzniká tak, že v rybníku chybí zooplankton, který jinak tyto řasy konzumuje. A zooplankton chybí nejčastěji proto, že je vyžrán rybami, které jsou v rybníku v příliš vysokých počtech,“ připomenul opětovný problém přemnožených ryb ve vodních nádržích Jaromír Maštera.

Ne všechny vodní plochy jsou ovšem ke koupání nevhodné. „Pěkné rybníky jsou například Velký Pařezitý, rybník Sklepy v přírodní památce Olšoveček u Velké Bíteše nebo Horní Mrzatec u Mrákotína,“ sdělil Jaromír Maštera.

Ekologové přicházejí i s návrhem, jak problematiku rybníků se špatnou vodou řešit. Podle nich postačí radikálně snížit rybí obsádku. „Je prokázáno, že obsádka do pěti set kilogramů ryb na hektar většinou vyhovuje z pohledu ochrany přírody a měla by tam být dostatečně kvalitní voda i pro koupání. Nebo je vhodné nechat občas po nějakou dobu rybník úplně bez ryb,“ popsal řešení Jaromír Maštera.

Rybník určený ke koupání je také nutné předem upravit. Odbahnit, popřípadě vybudovat pláže. „Někdy odbahnění není ani nutné, stačí ho vyletnit, tak jak to dělali naši předci. Pokud by u každé obce byl alespoň jeden rybník či přírodě blízká vodní nádrž vhodná ke koupání,nemuseli by se lidé shlukovat na přeplněná umělá koupaliště s chemicky ošetřovanou vodou. Když bude v krajině velká nabídka míst ke koupání, nebude žádné z těchto míst lidmi přeplněno. Tím pádem budou mít vhodné podmínky pro život i vzácné a ohrožené druhy organismů, které vlivem současného hospodaření z našich rybníků postupně mizí,“ doplnil Jaromír Maštera.