Teď telčští rybáři zase žádají o povolení odstřelu kormoránů, například v katastru Lesonic se to týká rybníků Utopenec a Skřípový. A od 1. ledna platí novinka: opět lze od státu získat kompenzace, které se už čtyři roky nevyplácely.
„S hejny kormoránů se potýkáme skoro deset let. Je to rok od roku horší. Děláme všechno pro to, aby se přehnali jinam. Protože když se objeví nad rybníkem, zůstanou nám jen oči pro pláč,“ uvedl Vít Fridrichovský z vedení společnosti Rybářství Telč.

Tažní ptáci, hlavní škůdci

Podle jeho slov je nesmysl představovat si, že střílením se počet ptáků u vodní plochy zmenší. Ale snaha některého ulovit znamená především to, že se celé hejno zvedne a odlétne pryč. „Potíže nám dělají opeřenci, co táhnou Evropou,“ dodal na dokreslení nepříznivé situace.

Marek Čihák z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP) uvedl, že do roku 2020 trvá přechodné tříleté období pro placení škod. „V prvních dvou letech se budou vyplácet náhrady škod do výše 100 procent prokazatelně způsobené škody. V roce 2020 pak do výše 80 procent,“ uvedl Čihák.

Peníze půjdou z ministerstva financí, škodu je nutné ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany přírody obce s rozšířenou působností, v případě telčských rybářů je to pro rybníky na moravskobudějovicku odbor životního prostředí (OŽP) právě v Moravských Budějovicích. A pak nejdéle do šesti měsíců vyčíslit prostřednictvím odborného posudku škody na rybách.

„Vlastní žádosti o náhradu škod přijímají krajské úřady s tím, že dokument je nezbytné podat do 10 dnů od data, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Tedy většinou od data vyhotovení odborného posudku,“ upřesnil Čihák.

Není už zvlášť chráněný

Kompenzace se budou vyplácet i přesto, že kormorán už před několika lety vypadl ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Kormoráni jsou výlučně rybožraví, přes území České republiky táhnou nebo zde zimují velká hejna. Je to problém, se kterým se potýká celá Evropa.

V minulosti se podle rybáře Víta Fridrichovského zkoušela na plašení těchto dravých ptáků děla, jaká mají vinaři proti špačkům. Dále dělobuchy anebo strašáci. Nic nezabralo dlouhodobě. „Strašáka tam postavíte, týden se nehýbe a za týden máte kormorány zpět. Jako predátor je velmi učenlivý tvor. Funguje jen pravidelně vyvíjený tlak,“ myslí si Fridrichovský. Ochranáři prý radili rybníky zasíťovat. Podle Fridrichovského je to drahý nesmysl.

A jak je to s odstřelem? I přesto, že už kormorán velký není zvláště chráněný druh, není možné ho střílet, kdy se komu zachce. Od roku 2013 stát povoluje redukci počtu maximálně o deset procent.

Musí k tomu být přesně určený člověk, který dodrží striktní pravidla a má povolení, které vyřídí majitel rybníka na OŽP příslušné obce s rozšířenou působností. Například pro Lesonice jsou to Moravské Budějovice. Povolení se vydává zpravidla na tři roky.

Kroužek se posílá do Národního muzea Praha

Odstřely kormoránů provádí nejčastěji ustanovený myslivec z mysliveckého spolku, v jehož honitbě se nachází rybník, kterého se povolení týká. Ale může to být taky „lovecký host“. Někdy majitelé rybníků mívají svého zaměstnance s mysliveckou odborností, který může kormorány střílet nebo plašit. Tak je tomu právě u telčských rybářů.

„Lovec v průběhu roku dělá přesnou evidenci pozorovaných i odlovených kusů ptáků, kterou OŽP na konci roku předá. Pokud uloví okroužkovaného ptáka, pak se kroužek posílá do ornitologické sekce Národního muzea Praha, kde se centrálně shromažďují informace o pohybu jednotlivých ptačích populací,“ vysvětlil úředník budějovického OŽP Jaroslav Kotrba.

Hejno kormoránů má podle jeho slov speciální loveckou taktiku. Udělá půloblouk nad rybníkem, ryby zažene na mělčinu a pokouší se je lovit, uchvátit do zobáku. Velmi často se útok nezdaří, zůstávají po něm zraněné ryby. A tím se decimuje život v rybníku.

Lov kormoránů má své zvláštnosti. Smí se střílet pouze přes den od úsvitu do doby maximálně hodinu před západem slunce. Ptáky se nesmí střílet či plašit, když odpočívají a tráví potravu. Vyplašený opeřenec ji totiž vyvrhne a je nucený si shánět novou. Začne tak opět škodit. „Kormorán je bystrý, jakmile spatří člověka s něčím, co připomíná zbraň, mizí. Aby se v nestřežený okamžik zase vrátil,“ popsal Kotrba.

A dodal, že v jeho regionu nejvíc škod, způsobených kormorány, zaznamenali v posledních letech rybáři na velkých mělčích rybnících ve volné krajině - ne v lesích - nejen v okolí Moravských Budějovic, ale i na Želetavsku.