V letním seriálu se ohlížíme za případem Babice. Seriál je ukázkou z právě vydané publikace o životě faráře Jana Buly Oběť případu Babice.

Určený soudce pro první babický proces, JUDr. Vojtěch Rudý, přezdívaný Rudý kat, vypracoval již k 8. červenci žalobu. Do skupiny zařadil Antonína Mytisku, Drahoslava Němce, Antonína Plichtu, Františka Kopuletého, Antonína Škrdlu, Václava Drbolu, Bohumila Krátkého, Jana Bulu, Karla Němce, Františka Pařila, Ladislava Brabence, Ludvíka Stehlíka, Boženu Kopuletou, Jindřicha Nahodila, Aloise Roupce a Josefa Vorlíčka.

Všichni obvinění museli podepsat ve smyslu žaloby přiznání a naučit se velmi rychle scénář pro připravovaný monstrproces. Ti co nechtěli, byli donuceni násilím. Velmi trpěl P. Václav Drbola. Jeho křik se rozléhal celou věznicí. Vyšetřovatelé použili louskáčku na ořechy k drcení varlat, zhasínali na těle zatčeného faráře cigarety a šlapali po něm. Stejně trpěl i František Pařil. Jan Bula měl štěstí, při jeho výslechu byl přítomen ministr Václav Kopecký, který do Jihlavy přijel sledovat přípravy na proces a za jehož přítomnosti nepoužil žádný z vyšetřovatelů násilí.

Z původního plánu krajské pětky soudit všechny tři kněze v jednom procesu, však nakonec sešlo. Došlo ke změně scénáře, o které rozhodl politický sekretariát KSČ v Praze dne 10. července 1951. Ze skupiny byl vyňat právě Jan Bula, aby byl postaven do čela druhého procesu. Bylo naplánováno, že se uskuteční až na podzim. V obyvatelstvu tak bude udržován strach a uspíší se kolektivizace. Vše ostatní proběhlo dle původního scénáře a již deset dní po babických vraždách, bez jakéhokoliv vyšetřování a důkazů, byli v Dělnickém domě v Jihlavě odsouzeni k trestu smrti: Mytiska Antonín, Plichta Antonín, Němec Drahoslav, Kopuletý František, Škrdla Antonín, Drbola Václav a Pařil František.

Po jejich popravě rokytnický farář P. Jan Bula pochopil, že stejný osud čeká i jeho. Monstrproces proběhl v třebíčském kině Svět dne 13. listopadu. Hlavním soudcem byl určen Jiří Kepák a prokurátorem Jan Přibyl. Spolu s Janem Bulou bylo odsouzeno šestnáct lidí. Rokytnický kněz byl shledán vinným z toho, že se spolčil s agentem CIC Malým s pokusem o státní převrat a účastnil se a podporoval teroristické akce v kraji. Byl odsouzen k trestu smrti, konfiskaci majetku a ke ztrátě všech občanských práv. Jan Bula se pomalu smiřoval se svým trestem. Vedle modliteb se upnul k tomu, co vždy v životě miloval, malování. Bachaři si brzy všimli nadání rokytnického faráře. Dostal malířské náčiní, barvy, štětce a jeho cela se změnila v ateliér. Za dvě, tři cigarety jim maloval obrázky. Venku zatím začal boj o život rokytnického kněze. Jen několik dnů po vyhlášení rozsudku napsala maminka rokytnického faráře Marie Bulová prezidentu republiky Klementu Gottwaldovi. Věřila v jeho lidskost. Předpokládala, že první dělnický prezident nějakou má: „Pane presidente, zoufalá matka obrací se k vám pane s úpěnlivou prosbou. Zachraňte život mému dítěti Janu Bulovi nepotvrzujte jeho rozsudku. Každý člověk na světě někdy chybí a on uznává svou chybu. Chce poctivou prací vše nahraditi a odvděčiti se. Muž mi zemřel a syn ten byl radostí a oporou mého stáří. Prokažte prosím milosrdenství ubohé matce a syn se jistě přičiní býti té milosti hodným. Za každou laskavost předem děkuji."

O milost požádali i někteří farníci a formou petice i občané Chlístova. Marně. Nepomohlo ani odvolací řízení, které proběhlo 9. února 1952. Rokytnický kněz se spravedlnosti nedočkal. Dne 19. května mu sdělili, že druhý den ráno bude vykonán trest smrti. Byla mu povolena návštěva maminky a také mohl napsat svým nejbližším dopisy na rozloučenou. Když se naposledy rozloučil se svou maminkou, celou noc pak psal dopisy svým nejbližším. Netušil, že nebudou nikdy doručeny.

FRANTIŠEK KOLOUCH