Na to se Deník zeptal mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Sezemského.

Co bylo důvodem zrušení nemocenských dávek v prvních třech dnech nemoci?Systém nemocenského pojištění vyžaduje reformu. Míra nemocnosti je u nás výrazně vyšší než v členských zemích EU, především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není žádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší míra nemocnosti než v těchto zemích, když podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší. Pracovní neschopnost je v ČR stále vysoká, aniž jsou pro to objektivní důvody.

Cílem je oddělit skutečné nemoci od spekulativního či fiktivního „hodění se marod“, které je v naší zemi poměrně rozšířené.
Karenční lhůta, tedy nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci, je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů.
Nepotvrzuje se, že by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde nižší, na druhou stranu je lepší průměrný zdravotní stav obyvatel.

Byly nemocenské zneužívány? Jak?Někteří lidé si nechávali vystavit neschopenky i v případě, kdy nebyli ve skutečnosti nemocní, a někdy byli k tomuto chování nabádáni i ze strany zaměstnavatele.

Co je cílem tohoto systému?Reforma systému nemocenského pojištění povede k větší odpovědnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů za vývoj pracovní neschopnosti a ke snížení zneužívání systému nemocenského pojištění.

Očekáváte, že se sníží absence?Ano. Již v současné době je za první tři dny snížena procentní sazba nemocenského (vládou Vladimíra Špidly na 25 %). Po tomto snížení došlo k poklesu průměrné pracovní neschopnosti ze 6,8 % na 5,9 %. Proto je od zrušení poskytování dávky za první tři dny pracovní neschopnosti očekáváno další snížení pracovní neschopnosti, protože se ukazuje, že takové opatření snižuje spekulativní či fiktivní nemocnost .

Je pro zaměstnance výhodnější marodit více, nebo méně?Z finančního hlediska je výhodnější, pokud zaměstnanec marodí kratší dobu, protože po ukončení pracovní neschopnosti má příjem ze zaměstnání , ten je vyšší než nemocenské. Proto je finančně výhodnější kratší pracovní neschopnost.

Nová opatření pamatují na skutečně sociální případy, tzn. dlouhodobé nemoci. Tam se procentní sazba pro stanovení výše nemocenského zvyšuje až na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.