Rozhleden je jako máku. Jejich údržba ale něco stojí a jsou i terčem vandalů

Hana Jakubcová 20. 12. 2019

Oblíbeným cílem organizovaných výletů i rodinných vycházek na konci roku jsou v posledních letech čím dál víc rozhledny. Však jich taky v české krajině přibylo díky speciálním dotacím jako máku. A tak se Češi v nadsázce stali národem rozhlednovým.

Dvě nové jsou na Třebíčsku – ta z roku 2012 na Mařence, nejvyšším vrchu okresu a pět let stará na Pekelném kopci u Třebíče. Na Žďársku se od roku 2015 vypíná vyhlídková věž nad dálnicí D1 na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí.

Každá má jinou konstrukci a u všech se investoři s odstupem let shodují: byl to rozhodně dobrý nápad a šli bychom do toho znovu. I přesto, že stavba ve volné krajině v exponovaném místě, takříkajíc na ráně povětrnostním vlivům přináší vyšší nároky na použitý materiál a pečlivou údržbu, která vždycky něco stojí a začíná se to projevovat právě v současnosti.

Vandalové slaňovali

Zatím nejvíc peněz dali do oprav rozhledny na Mařence, nachází se v nadmořské výšce 711 metrů. Na výstavbu se složilo sedm vesnic z okolí, chtěly vytvořit atraktivní turistický cíl. Obce se dělí o náklady spojené s údržbou. Rozhledna má kamenný základ, cesta vzhůru vede konstrukcí z kovu a dřeva. „Nechali jsme oplechovat dřevěné vodorovné prvky a udělat komplet nátěry veškerých konstrukcí ze dřeva. Dále byly opraveny hromosvody. Celkově to vyšlo na zhruba 363 tisíc korun,“ vypočítal Arnošt Urbánek, starosta Předína – jedné z investorských vesnic.

Tradiční vánoční výstava betlémů v konírně třebíčského zámku.

V Třebíči ukazují betlém, který hraje vánoční melodii

Třebíčsko

Dodatečné oplechování se udělalo proto, že na slabších dřevěných profilech docházelo k narušení materiálu kvůli ulpívání dešťové vody, slunečnímu svitu či námraze. A hromosvod poškodili vandalové, zkoušeli po něm slanit. Jinak Urbánek hodnotí stav vyhlídkové věže jako velmi dobrý.

Rozhledna na 572 metrů vysokém Pekelném kopci je z modřínového dřeva a kovu. Betonové má pouze základy. Dřevěné profily jsou složené do grafického motivu, který je inspirovaný třebíčskými památkami. Investorem je město Třebíč, které chtělo přispět k rozvoji turistiky a k setkávání lidí z širokého okolí. „Letos se opravoval nátěr, stálo to 160 tisíc korun bez daně. Další plánovaná údržba je za pět let,“ sdělila třebíčská mluvčí Irini Martakidisová. Ani tady se při poměrně složité stavbě nic podstatného nepodcenilo a konstrukce drží, jak má.

Někde vybírají, jinde ne a nebudou

Rozhledna na 555 metrů vysokém Fajtově kopci u Velkého Meziříčí je v hlavní vyhlídkové části celokovová, kotvená železobetonovými piloty. Přízemí tvoří stavba, v níž je zázemí pro turisty a lyžaře. Rozhledna evokuje šroubovici DNA. Zatím je v záruce, proto si investor, místní ski klub, dělá sám pouze drobné opravy za malé částky. Kov v horní stavbě si chválí jednatel Ski klubu Velké Meziříčí Jiří Pálka. „Když máte kombinaci dřevo a kov, vždycky to má tendenci hnít, loupe se povrchový nátěr. Dále nám lidi hodně oceňují, že máme plné protiskluzové schody, není skrz ně dolů vidět. Kdo má závratě, stoupá nahoru klidný,“ zmínil Pálka. Rozhledna zatraktivnila kopec i v létě, v zimě v jejím sousedství funguje sjezdovka.

Rozhledna na Fajtově kopci je jediná ze tří zmíněných, kde se vybírá za vstup - na Mařence ani na „Pekelňáku“ se k tomuto kroku nechystají. Na Pekelném kopci chtějí přirozeně podpořit turismus. Na Mařence o tom neuvažují pro technickou náročnost.

„Na turniketu vybíráme dvacetikorunu. Rozhodli jsme se inkasovat tuto nevelkou částku, protože jakmile lidé mají něco zadarmo, neváží si toho. Z peněz se hradí úvěr,“ sdělil jednatel velkomeziříčského Ski klubu Pálka. Občas se na kovu objeví čmáranice fixkou, kterou lze snadno zatřít.

Přišel i bývalý zajatec

Kolik lidí ročně na rozhledny zavítá? Ve Velkém Meziříčí mají dobrý přehled právě díky vybírání za vstup. První rok, když šlo o horkou novinku, přišlo 30 tisíc lidí, pak čísla klesala, ale pořád se pohybují nad počtem 10 tisíc návštěvníků. Točil se tu například hudební klip, barevně nasvícená šroubovice láká i díky umístění u nejdůležitější tuzemské dopravní tepny. Na Mařenku a Pekelný vrch rovněž míří odhadem tisíce lidí. „O velkém zájmu svědčí písemné záznamy v deníčku, který je na Mařence umístěný,“ podotkl starosta Předína Arnošt Urbánek.

Přímá linka se nevrátí. Možná se napojí Ivančice

Třebíčsko

Ze zápisků je zřejmé, že tam přijíždějí nejen lidé z celé České republiky, ale i cizinci – z USA, Španělska, Finska, Mexika či Kanady. Jeden ze záznamů z roku 2016 je obzvlášť zajímavý. Odkazuje na fakt, že na Mařence historicky stávala před vichřicí z roku 1957 dřevěná triangulační věž. Za války ji němečtí vojáci využívali jako pozorovatelnu. Kdosi měl potřebu se sem po desítkách let opět podívat: „Ahoj, jsem John z Kanady a líbí se mi tu. Naposledy jsem zde byl 1. 5. 1944 jako německý zajatec.“