O jednom z nejslavnějších třebíčských rodáků se začíná mluvit čím dál tím více. Armádní generál Jan Syrový byl léta opomíjenou postavou, která i přes své charisma, hrdinství v legiích, působení za první republiky doplatila na pořádky po druhé světové válce.

Nedávno byl ale rehabilitován a nyní o něm vyšla výpravná kniha. „V roce 1947 byl odsouzen za smyšlenou kolaboraci k dvaceti letům těžkého žaláře. Období třetí republiky v letech 1945 až 1948 nemělo s demokratickými prostředky nic do činění,“ shrnul nejtěžší z fází generálova života Jaroslav Rokoský, spoluautor biografie Armádní generál Jan Syrový a jeden velký český osud.

Kniha, kterou Rokoský a jeho kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) představili ve čtvrtek 29. února v Kamenném sále třebíčského zámku, se ale netýká jen tohoto období. Shrnuje celý Syrového život od jeho dětství v Třebíči, přes legionářské nasazení, prvorepublikovou kariéru, válečná léta i smutné období komunistické totality. Publikace je velice obsáhlá, plná fotografií a dalších dokumentů.

„Málokdy se podaří spojit tak nádherný vizuál s obsahem. Množství doprovodných archivních materiálů je úžasné. Kolegové zmapovali generálův život od kolébky až do hrobu,“ nešetřil slovy chvály ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Představení knihy Armádní generál Jan Syrový a jeden velký český osud. | Video: Deník/Milan Krčmář

Generál Syrový se z vězení dostal až po amnestii v roce 1960. Důchod měl necelé dvě stovky za měsíc, a tak se musel živit jako noční hlídač. Jeho smutný závěr života se završil v roce 1970. Rehabilitován ale nebyl ani po sametové revoluci – a to kvůli tomu, že ho soudy do vězení poslaly už před roku 1948.

To ale nenechalo chladným jeho příbuzného Jana Syrového nejmladšího, který se rozhodl, že svého jmenovce očistí. „Pro mě to byla vždy velmi významná osoba a vadilo mi, že ho veřejnost takto nevnímala. Jednoho covidového odpoledne jsem zkusil napsat na ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo obrany,“ vysvětlil Jan Syrový.

Armádní generál Jan Syrový – Jeden velký český osud

Autoři: Radim Chrást, Karel Straka, Jaroslav Rokoský

Nakladatelství Tváře

Zpočátku ale narážel jen na nepochopení. Úředníci namítali, že proces se odehrál ještě před komunistickým pučem, takže se na generála nevztahují rehabilitační procesy. Nakonec se do věci vložil advokát Lubomír Müller, který Syrovému pomohl tuto zeď prorazit.

To kvitoval i Kamil Nedvědický, další třebíčský rodák, který je zároveň i náměstkem ředitele ÚSTR. „Mám velkou radost, že v justičním systému České republiky, v tomto případě v Ústavním soudu, jsou právníci, kteří nepostupují výlučně podle práva, ale také podle práva a spravedlnosti. Když tedy zákon obsahuje nějaké překážky, jsou schopni výkladem základních lidských práv a základních pojmů spravedlnosti dospět ke spravedlivému řešení,“ vysvětlil Nedvědický.

„ÚSTR tak i díky tomu může otevírat další případy, které jsou zdánlivě zapeklité. Jedná se o případy hrdinů, kteří v dnešní době rehabilitováni ještě nebyli,“ doplnil náměstek.

Rehabilitace generála Jana Syrového a kniha, která o něm nyní vychází, je tak jen prvním střípkem skládanky.

Jan Syrový nejmladší už loni svého předka mimo jiné navrhl i na vyznamenání udělované prezidentem republiky a zároveň naznačil, že by si přál, aby v Třebíči stála generálova socha. „A to na rohu Ruské ulice a Gorazdova náměstí,“ doplnil Syrový s poukazem na blízký dům, ve kterém bydleli generálovi rodiče.