Sluníčko, rekordní teploty a silné bouřky. To charakterizuje letošní letní měsíce. Na Vysočině bylo během léta dvanáct dní, kdy byly překonané dosavadní teplotní rekordy. V Jihlavě ho letos dokonce řadí jako druhé nejteplejší léto za dobu měření stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). A vlna veder nekončí, což dokazuje hned začátek září a extrémy na šestnácti stanicích ze sedmnácti.

Sobota 24. srpna se stala dnem, kdy bylo zaznamenáno nejvíce prázdninových teplotních rekordů. „Tento den se extrém vyskytl na devíti ze sedmnácti měřicích stanic na Vysočině,“ vysvětlila posudkářka oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ Gražyna Knozová. Nejvyšší naměřená maximální teplota vzduchu tento den byla právě v Třebíči, kde dosáhla hodnoty 33,9 °C. Stejného dne padl rekord například i v Dukovanech na Třebíčsku.

Letošní léto v Jihlavě se řadí jako druhé nejteplejší léto za období celého měření. „Tepleji tam bylo pouze v roce 2019, kdy průměrná teplota dosáhla hodnoty 18,9 °C. Zároveň byl rok 2016 na stanici v Jihlavě stejné teplý jako ten letošní, tedy s průměrnou teplotou 18,5 °C,“ uvedl vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie z ČHMÚ Filip Chuchma.

Na Vysočině je sedmnáct měřících stanic Českého hydrometeorologického ústavu. „Na základě měření můžeme konstatovat, že teplota vzduchu v letošním létě byla vyšší než obvykle. Červen byl velmi teplý, červenec teplý a srpen opět velmi teplý,“ upozornila Knozová.

Na vysoké letní teploty by si lidé měli začít zvykat. „Podle soudobých modelů vývoje klimatu můžeme čekat jak horká léta, tak i to, že dosažené teplotní rekordy budou v následujících letech bohužel s velkou pravděpodobností překonávány,“ sdělil Chuchma. „Zvyšování teplot a výskyt extrémů lze očekávat v budoucnu intenzivněji a častěji,“ dodal.

Za výskytem rekordních teplot stojí více činitelů. „Souvisí to s momentálním stavem v oblastech ovlivněných postavením výrazných vzdušných tlakových hmot a také je to důsledkem vlivu globální změny klimatu. Ta se u nás obecně projevuje zvyšováním teplot a častějším výskytem extrémních projevů počasí,“ upřesnil Chuchma.

I podle meteorologa Michala Žáka je potřeba si zvyknout, že období s nadprůměrně teplými až extrémně teplými dny budou pokračovat. „Extrémně teplé znamená ve smyslu k obvyklým hodnotám v dané roční době. Neznamená to, že by tu muselo být čtyřicet nebo pětačtyřicet stupňů, ale spíš, že ty výrazně teplejší dny, než je v dané části roku obvyklé, se budou vyskytovat častěji,“ přiblížil situaci meteorolog.

Maximální teplota vzduchu byla nejvyšší během léta na stanici Třebíč. „Tam byla 14. srpna naměřená hodnota 35,5 °C,“ informovala Knozová.

Naopak nejnižší maximální teplota vzduchu byla zjištěna v srpnu v Novém Rychnově a v průběhu června a července v Přibyslavi.

Nejvíce dní, kdy padly nové rekordy v naměřených teplotách, bylo v srpnu. V tomto měsíci bylo sedm dní, kdy se objevily nové rekordy. Během července pak tyto dny byly tři a v červnu pouze dva.

Meteorologové předběžně zhodnotili i léto v celé České republice. „Léto 2024 se s průměrnou teplotou 19,3 °C nejspíš zařadí jako druhé až čtvrté nejteplejší zaznamenané na našem území. Vyšší průměrná letní teplota byla naměřena pouze v roce 2019, v letech 2003 a 2018 jsme zaznamenali shodnou hodnotu s letošním létem,“ uvedli na sociálních sítích.

S teplými dny a novými rekordy zároveň souvisí i určitá opatření, které lidé musí dodržovat. „Vzhledem k pokračujícímu teplému a suchému počasí zůstává na celém území ČR v platnosti výstraha před nebezpečím vzniku a šíření požárů, a to do odvolání,“ informují i nadále meteorologové, přestože léto skončilo.