Mediální spekulace o tom, kdy do Česka dorazí radioaktivní mrak z Fukušimy a jakou dávkou nás ozáří, ho nijak nezneklidňují. „To je podle mého soudu nafouklá bublina, která splaskne. Náš dozimetr ukazuje více méně pořád stejnou hodnotu.“
Na slavětickém displeji svítí číslo 0,120 mikrosievertů (mikroSv). Normální hodnoty jsou mezi 0,1 a 0,3 mikroSv za hodinu v závislosti na konkrétním místě.
„Na Třebíčsku je to okolo 0,2 mikroSv za hodinu, což je mimochodem pořád víc než dnes ráno v Tokiu,“ zmínila včera předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Je třeba brát v potaz taky přirozené přírodní pozadí dané lokality, svou roli může hrát radonové podloží.
Která hodnota už značí zvýšenou úroveň radiace? „To by byl dlouhodobý nárůst měřené hodnoty na asi 0,5 mikroSv za hodinu,“ odpověděla Dana Drábová. Podle ní, pokud by se nad Českou republiku dostalo stopové množství radiace ve vzdušném aerosolu, byla by úroveň radiace zhruba tisíckrát, možná i desetitisíc krát nižší, než jaká byla po požáru v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986.
Extrémně nízké hodnoty
„Naše monitorovací síť, která je neustále v provozu, pravděpodobně zaznamená stopové množství radiace ve vzdušném aerosolu. Na to, abychom našimi velmi citlivými přístroji vůbec dokázali radiaci z Fukušimy zachytit, potřebujeme odběrovými filtry prohnat tak 100 tisíc kubických metrů vzduchu a vzorek odebírat asi tři dny. Už z toho je vidět, o jak extrémně nízké hodnoty půjde. První naměřené hodnoty bychom mohli mít během víkendu,“ doplnila Drábová.
I rodilý Třebíčák, jinak známý hlasatel počasí v České televizi Michal Žák, se zvěstem o blížícím se radioaktivním mraku z Fukušimy a možným následkům jako po Černobylu jen usmívá: „Kudy se radioaktivní částice s velmi krátkým poločasem rozpadu – několik dní – budou pohybovat? To vypočítává několik světových meteocenter. V současnosti nad Japonskem leží tlaková výše, ta podporuje sestupné pohyby, to znamená, že je tendence částic obsažených ve vzduchu směřovat dolů, nikoli stoupat.“
Jak říká, nějaké radioaktivní částice směřují přes sever Tichého oceánu nad západní pobřeží Severní Ameriky. Pokud bychom je sledovali dále přes USA a Kanadu zamíří někam nad severní Atlantik, Skandinávii, ale není příliš pravděpodobné, že nad střední Evropu.
„V atmosféře dochází k prostorovému rozptylu, koncentrace látek časem významně klesá,“ dodal meteorolog Michal Žák.
