Předsedkyně SÚJB Dana Drábová v té souvislosti říká: „Nebojme se černobylského scénáře.“
Popište, prosím, co bylo spouštěcím momentem problémů ve Fukušimě?
Začalo to extrémně silným zemětřesením, ale to elektrárna přestála celkem dobře a reaktory byly spolehlivě odstaveny. Následoval výpadek elektrické sítě, na to byla elektrárna také připravena a dieselové generátory naskočily, jak měly. Po hodině je ovšem kompletně zničila přílivová vlna. A pak už pro provoz havarijních systémů chlazení zbývaly jen baterie. Vydržely podle své kapacity zhruba další hodinu a pak už jako zdroj pro čerpadla nebylo k dispozici nic. Než se podařilo alespoň nějaké chlazení zajistit, byl problém na světě.
Celý svět se zděšením sledoval záběry z Japonska, na kterých dochází k detonaci budovy (kontejnmentu), uvnitř které je reaktorová nádoba. Tlaky uvnitř objektu musely být obrovské, když železobetonová stavba neodolala. Co se tam vlastně stalo?
Lze předpokládat, že došlo k výbuchu vodíku, který se nahromadil v ochranné obálce v důsledku dočasné ztráty chlazení a následné reakci pokrytí paliva s vodou z obnovené dodávky do reaktoru. Vnitřní kontejnment výbuch evidentně přežil.
Obsluha elektrárny vypustila radioaktivní páru. Jak přibližně daleko se mohla dostat?
Pára nevím, ta asi moc daleko ne, možná pár stovek metrů. Pokud se ptáte na radioaktivní částice, tak ty se v atmosféře dost výrazně ředí a také vypadávají na povrch terénu, takže radiace vypuštěná s párou se vzdáleností velmi rychle klesá. Ale stopové množství lze citlivými přístroji změřit i ve větší vzdálenosti.
Havárie v jaderném komplexu Fukušima zaujímá dle mezinárodní stupnice INES hodnotu 4, Černobyl měl 7. Čím se obě neštěstí liší, proč má Fukušima mírnější hodnocení?
K černobylskému scénáři nemůže na varném reaktoru, který je ve Fukušimě, dojít. „Refenční havárií“ tu je spíše Three Mile Island (USA 1979, sice reaktor tlakovodní jako ty naše české, ale z hlediska zabezpečení pro případ havárie velmi podobný, jako japonské). Tam rovněž došlo k vážnému poškození aktivní zóny tavením, ale reaktorová nádoba a ochranná obálka (kontejnment) vydržely a radiace zůstala převážně izolovaná v reaktorovém bloku. Černobyl neměl ani reaktorovou nádobu v pravém smyslu slova ani ochrannou obálku.
Jaderná elektrárna Fukušima má instalovanou odlišnou technologii oproti Černobylu, není potřeba se obávat jaderného výbuchu. Přesto ovšem uniká radiace. Jak k úniku dochází?
Ani v Černobylu nedošlo k jadernému výbuchu, to v jaderné elektrárně není možné. V žádné. Poměrně nízké úrovně radiace, měřené v areálu Fukušimy, pocházejí z vypouštění radioaktivní páry. To je nutné pro udržení celistvosti ochranné obálky, kdyby v ní příliš narostl tlak, byl by to velký problém. Tak je lepší zabránit velkému úniku vypuštěním malého množství radiace.
Pokud se obsluze elektrárny nedaří chladit palivové články uvnitř reaktorové nádoby, jaká situace nastává?
Jaderné palivo se v takovém případě napřed roztěsní a pak se začne tavit. Před velkým únikem do životního prostředí pak chrání reaktorová nádoba a jako poslední instance ochranná obálka reaktoru.
Co bude v postižených reaktorech následovat? Zřejmě už se je v budoucnu nepodaří uvést do provozu.
Reaktory 1, 2 a 3 bylo nutno zalít mořskou vodou, aby se vůbec nějak chladily. Tím se ochránilo okolí před masivním únikem (alespoň prozatím), ale reaktory jsou pro další provoz nejspíš odepsány. Dá se předpokládat, že po stabilizaci začnou postupně práce na jejich likvidaci, to je proces na léta.
Japonci, kteří žijí v blízkosti havárií postižené jaderné elektrárny, dostali příděl jodidových tablet. I v okolí Dukovan je lidé fasují. Jak moc dokážou eliminovat následky ozáření?
Jedním z dost velkých přispěvatelů k ozáření je v případě úniku z jaderné elektrárny radioaktivní jód, který se v případě vdechnutí či požití hromadí ve štítné žláze. Pokud jí včas dodáme stabilní jód, nemá už pro ten radioaktivní místo a nemůže být poškozena.
V okolních státech i u nás roste počet zelených zdrojů energie, větrné elektrárny a solární panely dokážou způsobit velký výkyv v dodávkách elektřiny do sítě. Při mimořádně nepříznivé konstelaci, kdy se k takovému výkyvu třeba přidá námraza na elektrickém vedení v Itálii a výpadek v odběru v Porýní, může nastat black out. Jak jsou Dukovany na black out – úplný výpadek proudu - připravené?
Doposud jsme byli přesvědčeni, že vyhovujícím způsobem, s několika zálohami zásobování z vnější sítě. Kdyby tohle selhalo, do deseti vteřin naskočí dieselové agregáty. Pravidelně se to zkouší. A kdyby selhaly všechny, které jsou připraveny, jsou tu na bezpečné odstavení bloku ještě baterie. Ale zkušenost z Fukušimy určitě použijeme pro novou analýzu, jestli se nedá přece ještě něco vylepšit. Black out je pro elektrárnu odjakživa noční můra a teď se nejspíš potvrdilo, že oprávněně.
Jak silnému zemětřesení dokážou odolat Dukovany a Temelín?
Obě elektrárny jsou projektovány na zemětřesení o síle 5 až 5,5 stupně Richterovy škály, což je vzhledem k seismickým charakteristikám obou lokalit více než dostatečná rezerva.
Na jakém místě z pohledu seizmické činnosti ve střední Evropě jsou postavené?
Jsou v seismicky klidných lokalitách, v ČR po sto padesát let nebylo zemětřesení větší než 3 stupně.
