Je to malé dobrodružství, procházet jeho staré fotky. Z jedné třeba koukají tváře dětí v době, která ještě nestvořila Hitlera. Cachtají se v rybníce kdesi u Třebíče a smějí se, čeká je přeci hezký život. První republika to právě rozjíždí ve velkém, určitě už bude jen líp, říkají oči těch capartů na zašlé fotografii. Amen, chtělo by se říct očím současným.
Snímek za snímkem dokladuje, jak dřív vypadaly ulice vesnic a měst. Tuhle už ty domy nejsou a támhle na tom plácku dnes stojí rozložitá lípa, žasne divák.
Nadace Ondřeje Knolla se snaží vzkřísit jeho jméno. 17. června v Náměšti křtí kalendář sestavený ze snímků tohoto umělce.
Ondřej Knoll se narodil na Vánoce roku 1883 v Šaraticích na Znojemsku. Coby mladík přišel do Náměště a té zůstal věrný. Pracoval zde jako knihkupec, začal tu fotit. První světovou válku strávil jako fotografický laborant u rentgenu ve vídeňské nemocnici. To se mu po návratu domů hodilo. V Náměšti si totiž lékař František Dreuschuch jako první na Moravě pořídil tuto převratnou novinku.
Knoll fotil pohlednice pro mnoho vesnic a měst v republice. Během dvaceti let, tedy až do roku 1948, zdokumentoval Třebíčsko, Moravu, Slovensko i Podkarpatskou Rus.
Největším snem lidí, kteří se snaží o znovuobjevení této osobnosti, je vydat soubornou knížku. „To by ale stálo odhadem milion korun, což je hodně,“ říká člen nadace Ondřeje Knolla Petr Martinů. Knižní fotografická procházka po Třebíčsku dob minulých ale na trhu chybí.