Za všechno můžou vydatné deště. Vodovod napájí prameniště povrchové vody, nad nímž je vykácený les a místem navíc jezdí hodně kamionů s kládami. Do narušených vrstev se kvůli průsakům dostávají takzvané huminové látky. Vyskytují se v rašelinném podloží.
„Další velká bouřka s deštěm byla z pátku na sobotu. Kontrolní odběr vzorků proto téměř jistě nedopadne dobře. Opatovská úpravna vody nemá technologii, kterou by situaci zvládla. Domlouváme se, že vypůjčíme mobilní čističku, jež si s problémem poradí. Jenže jich je v republice jen pár a k dispozici bude až v srpnu,“ vysvětlil Jaroslav Hedbávný, ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti, která se o opatovský sdružený vodovod stará.
Vodovod zásobuje Opatov, Předín a Štěměchy - ty mají menší spotřebu, proto vodárenská zvládá navážet vodu do místního vodojemu. V domácnostech tak pitná voda teče. V Předíně a v Opatově není tekutina z kohoutku pitná ani po převaření a hodí se jen jako užitková.
„Od června už v té oblasti spadlo skoro tři sta milimetrů srážek. Odborníci říkají, že šlo o nejdeštivější červen od roku 1961. Já osobně jsem za svou kariéru na vodárenské dlouhodobý problém tohoto rázu nezažil,“ poznamenal Hedbávný.
Starosta Předína Arnošt Urbánek zjistil, že při páteční průtrži mračen napršelo čtyřicet milimetrů deště. „Před deseti lety se taky nakrátko objevila zkalená voda, ale problém rychle pominul. Zatím lidé u nás nekřičí, nějak se to zvládá,“ řekl.
Čistička v Opatově má technologii na úplně jiné složení surové vody. I když tam zkoušeli zařadit aktivní uhlí dovezené z úpravny vody ve Štítarech, požadovaného výsledku nedosáhli. Jednoduše řečeno – nelze včlenit takový krok do stávajícího řetězce úkonů čističky tak, aby ve výsledku tekla pitná voda splňující normy.
Mobilní čistička je podle ředitele Hedbávného jednotka s určitým výkonem a keramickými filtry. „V republice je jich pouze několik, momentálně jsou plně vytížené. Pokud se do srpna situace na Opatovsku nezlepší, zařízení půjčit musíme,“ zdůraznil.
Doufá, že se do podzimu počasí ustálí a vše se vrátí do normálu. Voda z pramenišť pak přestane být kontaminovaná. „Chystám se navrhnout, aby vodárenská měla v majetku mobilní čističku. Pro všechny případy. Jenže jednotka stojí miliony korun. Pokud nákup klapne, nebude to nic levného,“ podotkl.
Řešením by mohla být voda z vrtů. U Opatova jsou z nedávné minulosti tři zkušební, které vodárenská nechala udělat v době sucha, aby zjistila, zda je možné najít záložní zdroj pitné vody, kdyby prameniště vyschla. Vrty by po dokončení a napojení na sdružený vodovod mohly sloužit jako zdroj. „Jenže to není na lusknutí prstů. Je nutné udělat projekt, vyřídit všechna povolení, zajistit peníze na stavbu. Vrty jsou kilometr od nejbližší elektřiny. I to hraje roli. Viděl bych to nejméně na dva roky, ne-li více, než by vše bylo hotové,“ vysvětlil Hedbávný.
Do té doby lidé v Opatově i v Předíně musí doufat, že tak velké lijáky a průsaky do prameniště už nepřijdou. Případně se že vodárenská dovybaví mobilní čističkou.
