Ale co takhle použít místo cukru ke slazení med? „Med je přírodní věc oproti cukru třtinovému nebo rafinovanému. Obsahuje převážně jednoduché cukry, které tělo nezatěžují při zpracování, nejsou tam různé balastní látky a je tam převaha fruktózy a glukózy, které poměrně rychle předávají svou energii lidskému organismu,“ vypočítal přednosti medového mlsání včelař Zdeněk Tatíček. Neopomene se také zmínit i o tom, že zdejší med pochází navíc ze zdravého prostředí Vysočiny.

Loňský rok byl podle včelařů v produkci medu průměrný. „Byl poměrně rychlý nástup léta, jaro prakticky nebylo. Po mrazivých dnech nastoupilo hned celkem teplé počasí a vegetace se začala rychle rozvíjet. Včelstvo, které v běžných letech kopíruje nabídku pylu a nektaru, tomuto vývoji vegetace nestačilo. Pak zase po poměrně suchém počasí přišly přívalové deště, které producenty medovice a medovici samotnou často smývaly. To znamená, že se nestačila sladká šťáva na rostlinách vytvořit, aby ji včely mohly v dostatečné míře posbírat,“ řekl včelař Tatíček.

I přes nepříznivé podmínky nasbíraly včely z Vysočiny medu spoustu. Nyní se oddávají zaslouženému zimnímu spánku. „Včelstva jsou zaléčená, zakrmená a stažená v zimním chomáči. Našla si své zimovací místo v úle. S nástupem prodlužujícího se dne v lednu a v únoru se včelstva zase začnou rozvíjet a čeká je první jarní prolet,“ vysvětlil včelař.

A ten přijde kdy? „Záleží to samozřejmě na počasí. Jak teplota stoupne na 10°C a bude pěkný, slunečný, bezmrazný den, pak nastupuje u včelstev první prolet, kdy dochází k vyprázdnění vaku a včely takzvaně vyletují na pročišťovací prolet,“ uvedl Zdeněk Tatíček. Na první jarní prolet si ale včely budou muset ještě nějaký čas počkat. To my jsme na tom o něco lépe. Zima, nezima, pohyb na čerstvém vzduchu nám určitě neuškodí, ba naopak. A když nám venku začnou mrznout nos, uši a prsty? Pak je nejlépe jít rychle domů, do tepla a dát si horký čaj. Samozřejmě že oslazený medem z Vysočiny.