Ilona Tvarůžková pracuje na třebíčském odboru sociálních věcí. Za sebou má úvodní hodinu ukrajinštiny. Domů z ní přišla nadšená.

„Zatím jsme probírali jen úplné základy, ale hodina se nám všem moc líbila. Pobavilo nás sdělení, jak na Ukrajině fungují úřady nebo jak se chová lékař. Dále bylo zajímavé slyšet, že je u nás téměř veškerá půda obdělaná. Zatímco u nás je každé políčko osázené, na Ukrajině tomu tak prý není,“ popsala Tvarůžková první setkání s ukrajinskou realitou.

„Paní lektorka měla velmi hezky připravený výklad o Ukrajině jako zemi, Ukrajincích, jejich mentalitě, náboženství, kultuře a vůbec běžného života na Ukrajině. Z ukrajinštiny jsme se učili první slůvka a fráze a srovnávali ji třeba s ruštinou. Pro mě byla zajímavá především osobní zkušenost lektorky a její porovnání běžných každodenních záležitostí u nás a na Ukrajině. I přesto, že zeměpisně se jedná o malé vzdálenosti, jsou mezi námi obrovské rozdíly,“ podotkla úřednice.

Základní výrazy v ukrajinštině:

Dobrý den – Privit
Na shledanou - Do pobačenja
Prosím – Buď laska
Děkuji – Djakuju
Hledat – Šukati
Leden – Síčeň
Únor – Lútyj
Březen – Bérezeň
Duben – Kvíteň
Květen – Tráveň
Červen – Čérveň
Červenec – Lýpeň
Srpen – Sérpeň
Září – Véreseň
Říjen – Žóvteň
Listopad – Listopád
Prosinec – Hrúdeň

Kurz si neklade za cíl dokonalé zvládnutí jazyka. Nutné je pochopit základní výrazy a vyhnout se možným nedorozuměním. Například o blížícím se dubnu budou Ukrajinci mluvit jako o kvíteňu.

Tvarůžková si myslí, že pro frekventanty kurzu je důležité porozumět myšlení Ukrajinců. „Největším přínosem kurzu by mělo být pochopení, proč Ukrajinci dělají některé věci, které dělají. A samozřejmě schopnost rozumět si při komunikaci a domluvit se na věcech, které jsou potřeba řešit,“ dodala Tvarůžková.

Podle mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisové bude na kurzy docházet kolem dvaceti úředníků. „Výuka by měla trvat asi do června. Jedním z prvních témat, která také probírali, byla slovíčka znějící v češtině a ukrajinštině stejně, ale znamenající něco jiného. Předejde se tak případným nedorozuměním,“ sdělila Martakidisová.

Do školních lavic usedli i někteří úředníci jihlavského magistrátu. Podle mluvčího Radovana Daňka se tak stalo po menším průzkumu, zda hodiny ukrajinštiny budou opravdu přínosem. „Tajemník úřadu nejprve udělal malou anketu mezi zaměstnanci magistrátu a ze zpětné vazby usoudil, že kurzy bude vhodné uspořádat. Největší zájem zaznamenal například z matriky nebo živnostenského úřadu a také z dalších oddělení, kde se na přepážkách hodně pracuje s cizinci,“ informoval Daněk.

Naopak například v Havlíčkově Brodě či Pelhřimově se úředníci ukrajinsky učit nebudou. Stejně je tomu i na krajském úřadu. „Kurzy ukrajinštiny pro úředníky jsme dosud nepřipravovali a do budoucna to ani neplánujeme. Důvodem je hlavně to, že uprchlíci do kontaktu s agendami krajského úřadu nepřicházejí. Cizinci obecně využívají pouze některých služeb matriky,“ uvedla mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.