Stává se často, že pacientům musíte říkat, aby se z kapacitních důvodů obrátili někam jinam?

Bohužel ano. Na naší kardiologické ambulanci pracuje na plný úvazek jeden lékař. Přesněji řečeno dva, tím druhým je můj zástupce, který teď ale dokončuje vzdělávání pro kardiologii. Jenže toto vzdělávání se odvíjí zejména ve fakultní nemocnici, takže je většinu času pryč. K tomu sem docházejí tři ambulantní kardiologové na minimální úvazky, a to 0,05 či 0,1.

Kolik hodin je úvazek 0,1?

Čtyři hodiny týdně. Za tu dobu stačí udělat to, co nejvíce hoří, tedy třeba ultrazvuk srdce u hospitalizovaných pacientů s akutním problémem. Bohužel jsme tímto vším velmi omezeni. Nové pacienty prakticky přijímat nemůžeme. Pravda je, že když se objeví člověk, který má opravdu vážné těžké srdeční selhání či vadu chlopní a potřebuje další řešení, nelze ho vypustit jen tak do světa, aby si nějakého kardiologa našel sám. Takového člověka si tu necháváme, masově to ale prostě dělat nemůžeme. To lze jen u těchto velmi těžkých případů.

Ještě nedávno jste mohli lidem s kardiovaskulárními problémy poradit, aby navštívili doktora Šulce v Krumlově. Nyní už má podle vás také kapacitu plnou. Kam se tedy mohou takoví pacienti obracet?

Můžeme je posílat na jejich zdravotní pojišťovnu, aby jim dala seznam kardiologů v rámci regionu a zkusili se přeptat u nich. Spousta lidí se ale za dva tři měsíce vrátí a řeknou nám, že nikoho nesehnali.

Kolik pacientů se takto vrátí?

Přesně se to říct nedá. Bývá to ale asi pět až deset lidí měsíčně.

Předpokládám, že se takový člověk poté musí spoléhat na praktického lékaře.

Ano, ale kardiaci mají své speciální léky, které jim nemůže psát jiná odbornost než kardiolog. Narážíme zde tedy na další problém. Oni nám většinou volají, že léky jim nemá kdo napsat. My tedy řekneme, že když jsme jim je nasadili, napíšeme je znovu, ale víc dělat nemůžeme. Ambulantní kardiologové řeknou, že je přijmou do odborné péče, kdy jejich problémy budou dlouhodobě sledovat, ale až za tři čtvrtě roku. Takže do té doby se pacientům snažíme ty léky předepisovat.

Nemocnice v Jihlavě, ilustrační foto.
Lékaři v jihlavské nemocnici se vzepřeli. Polovina z nich odmítá sloužit přesčas

Kardiaci berou třeba warfarin na ředění krve. Ten může předepsat praktik?

Warfarin předepsat může, ale v dnešní době už máme jiné léky, které jsou modernější. A právě ty předepisuje kardiolog nebo internista. Pokud pacient takového specialistu nemá, pak bere warfarin. Jiné léky ale mají nižší riziko krvácení. Proto by se jim měla dávat přednost.

Co může praktik ještě udělat?

U kardiaků se srdečním selháním může posoudit stav hydratace, takže třeba nasadit léky na odvodňování a určit jejich dávkování. Může udělat základní EKG, ale neudělá jim speciální vyšetření jako třeba echokardiografii.

Kde vidíte příčinu, že je kardiologů tak málo?

Nedá se říct, že jich je málo. V Třebíči jsou ještě třeba tři na poliklinice. Ale lidí se srdečními problémy je čím dál více. Populace stárne, přibývá lidí s výskytem více chronických onemocnění. Obecně se dělá více intervencí na srdci a lidé se dožívají vyššího věku. Další věc je systém vzdělávání, kde trvá, než se kardiolog vyprofiluje a absolvuje všechny stáže. Ty probíhají na klinikách, takže i vzdělávání z okresního pracoviště je velmi složité. Lékař tady takto chybí tři roky.

Karel Schwarzenberg s tehdejším třebíčským starostou Ivem Uhrem při návštěvě Třebíče v roce 2009. Kníže byl i přes blížící se déšť obut do sandálů.
VZPOMÍNKA: Když kníže Schwarzenberg chodil po Třebíči naboso v sandálech

Myslíte, že je mezi mediky a mladými lékaři o kardiologii nižší zájem?

To určitě ne. Většina lékařů, kteří chtějí dělat kardiologii, jde ale hned po škole na kliniku, kde mají vzdělávání zajištěné hned. Nemusejí nikam dojíždět a složitě si domlouvat stáže.

Jaký by byl optimální stav kardiologů u vás v nemocnici?

Potřebovali bychom nejméně dva až tři, samozřejmě na plný úvazek.

Jaký je stav dalších odborných profesí, které spadají pod internu?

V regionu chybějí všeobecní internisté. Jeden lékař odešel do důchodu a nemá kdo dělat předoperační vyšetření v terénu. To je velká Achillova pata, ale bohužel je to i tím, že tato odbornost není od pojišťovny bodově dobře ohodnocená. Za velkou práci je menší výdělek. Pak tu chybějí diabetologové. Jeden dojíždí na dvě odpoledne a jedna lékařka se této odbornosti chce věnovat. Ale i zde to vzdělávání nějakou dobu trvá. Diabetiků je přitom v regionu velká spousta a téměř výlučně chodí k jednomu na poliklinice. Ten má obrovské množství pacientů.

Jihlavský lékař Tomáš Tajč.
Jihlavský lékař má 80 hodin přesčasů měsíčně. V prosinci odmítá přidat další

Co třeba nemoci ledvin? Na ty odborníky máte?

Léčba ledvinových onemocnění, tedy nefrologie, je dalším oborem, kde chybějí lékaři. Navíc paní doktorka, která se jí věnuje, v horizontu 10 let odejde do důchodu. Musíme s tím tedy počítat. Práce s dialýzou je totiž velmi náročná. Nefrologů obecně je po celé republice hrozně málo. Podobně je to třeba i s revmatologií. Máme tu jednu paní doktorku a v terénu jednoho lékaře. Ale hlavním problémem vedle kardiologie je gastroenterologie. Pracují zde lékaři na zkrácený úvazek, další lékařka je na mateřské dovolené a další v přípravě. Spád je veliký a po zemřelém kolegovi v terénu není adekvátní náhrada.

Pokud jezdíte na nějaké semináře či konference, kde potkáváte internisty i z jiných krajů, mají také podobný nedostatek lékařů v těchto profesích?

Každý kraj má svá specifika. Ale řekla bych, že Vysočina je v tomto ohledu asi nejvíce zasažená. Nevím, zda je to dojezdovou vzdáleností do Brna, těžko říct… Ale asi je ta situace nejnapjatější u nás.

Vidíte nějaké zlepšení?

Hlavně se snažíme motivovat mladé lékaře, aby sem přišli a aby se u nás něco naučili. Samozřejmě se stává, že když se vyprofilují, tak odejdou do ambulantní sféry, což je ale také potřeba. Ale i tak do nich musíme vkládat naději – i když je pravda, že současná situace tomu příliš nenapomáhá.