Až dosud panovalo přesvědčení, že po Vídeňské bráně, která vedla z centra Třebíče směrem na jih a stála mezi dnešní kavárnou Demaris a budovou bývalé zdravotní školy, vůbec nic nezbylo. Brána totiž zanikla už v devatenáctém století, dokonce ještě před vynálezem fotografie. Zůstala tedy jen na kresbách a malbách. Nyní ale archeologové zjistili, že na rozdíl od ostatních dvou bran přečkala její část do dnešních dnů. „Je to příjemné překvapení. Opravdu bych si nepomyslel, že tu přežila,“ zhodnotil nález archeolog Aleš Hoch, jehož tým pozůstatky objevil.

Drobné části brány archeologové odkryli již v první polovině srpna. Pak se však výkopové práce posunuly o několik metrů dál, kde odborníci zjistili prakticky neporušenou stavbu. „V devatenáctém století ji rozebrali a zasypali. Úplně nejstarší terén ze čtrnáctého století je o dva metry níže než teď,“ ukázal Hoch na dně výkopu, přičemž v době zrušení brány v roce 1844 byla dlažba zhruba metr pod dnešní úrovní.

Redaktor Deníku při práci na archeologickém nalezišti. Zde očišťuje kosti.
Letmý dotyk a kosti praskají: z reportéra Deníku se stal v Třebíči archeolog

Při prvotních vykopávkách našli archeologové takzvanou patku neboli odrazník. Tedy velký opracovaný kámen, který bránil vozům, aby se přiblížily ke stěnám brány a odíraly je. Ten však musel mít i dvojče nacházející se na protilehlé straně. Tento druhý odrazník objevili nyní.

„Mezi odrazníky bylo asi sto šedesát centimetrů místa, tudy jezdily vozy. Hned vedle byl průchod pro pěší. Celkem brána zabírala plochu asi osmi krát šesti metrů. Uprostřed na ni navazovaly z vnější části hradby. Část brány tedy vedla směrem do města, část ven. Velice pravděpodobně měla uprostřed propadlo na padací most,“ popsal šéf archeologů.

Brána měla dvě fáze existence

Přímo u brány jeho tým objevil i další zdivo, které ale pochází zhruba z doby baroka. Vídeňská brána měla dvě fáze existence. Ta první spadá do zhruba čtrnáctého století, archeologové nyní odkryli tu druhou, z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Vznikla po dobytí města Matyášem Korvínem. „Tato fáze, kterou jsme odkryli, je nejmladší, z dob Jagellonců. V nálezech bylo i lehce patrné, jak vypadala ještě dříve, určitá předcházející forma tam byla,“ uvedl dále Aleš Hoch, který neskrývá, jak ho tento nález potěšil. „Z Jihlavské brány totiž nic nezbylo, z Jejkovské zůstal do dnešních dnů jen prostor před bránou. Nyní jsme tedy zjistili, že Vídeňská brána se dochovala nejlépe,“ uvedl Hoch.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

I když s určitostí víme, že právě Vídeňská brána zanikla jako první, nelze podle šéfarcheologa s jistotou říct, která jako první vznikla. „K tomu se žádný pramen nedochoval,“ doplnil Hoch.

Pozůstatky Vídeňské brány byly odkryté jen po několik dnů. Nyní archeologové opět ustoupili stavebníkům, kteří je zasypali. Dva metry nad zdí, která kdysi bránu tvořila, se teď pochybují stavební stroje.