Zvolil angličtinu a jeho vítězství nejspíš některé zaskočilo. Ne tak kolegy studenty a odborného učitele z jeho Střední odborné školy a SOU v Třešti.
Prvenství Erkhema Shinebayara, dvacetiletého mongolského mladíka, spolužáka v oboru kuchař-číšník, přijali bouřlivě a spolu s ostatními soupeři mu uznale zatleskali.

Lingua 2008, kterou pořádá Hotelová škola Třebíč, přivítala celkem sedmadvacet účastníků z osmi škol kraje Vysočina. Soutěžními jazyky jsou angličtina a němčina, znalosti je třeba prokázat jak v poslechu a čtení s porozuměním, tak v jazykovém testu a konverzaci.
Rodný jazyk začíná zapomínat

„Mongolštinu začínám zapomenout,“ přiznává rozpačitě Erkhem, kterého všichni oslovují pouze křestním jménem, protože příjmení málokdo umí vyslovit. „Jak jsem tady v Čechách, mluvíme mongolsky jenom doma.“

Proč se tedy rozhodl pro studium angličtiny? „Já jsem byl v Mongolsku v soukromé základce a tam se všechno učilo anglicky, všechny předměty,“ vysvětluje Erkhem. „Proto jsem tam i chtěl jít, byli tam cizí učitelé a já od mládí mám o cizí jazyky zájem,“ dodává.
Erkhemovi rodiče žijí v české republice déle, než osm let. Pracují zde. Zůstane tu jejich syn také? „Určitě!“ říká rozhodně. „Chci dále studovat na vysoké škole.“

Nic neponechává náhodě, chce se stále vzdělávat. Těší se: „Teď v červnu jedeme na tři měsíce na stáž do Řecka, do pětihvězdičkového hotelu. Pozvali nás, škola tam jezdí už delší dobu.“

Oproti spolužákům má výhodu, vždycky jeden jazyk navíc. Mongolsky asi nikdo jiný neumí. Směje se: „Ano.“
A na konstatování, že se tak jednou může uplatnit i daleko na Východě, Erkhem Shinebayar odpovídá: „Spíš umím češtinu!“

František Jůza