Vysoké vzdělávací problémy mají v kraji podle průzkumu právě jen v oblasti Moravských Budějovic. Kromě vysoké míry nedokončování základních škol tam každý žák ročně v průměru zamešká čtyřiaosmdesát hodin výuky. Téměř tři procenta žáků pak neprospívají, což je v porovnání s průměrem z podobných obcí z celé republiky dvojnásobek. „Míra propadání, nedokončování základních škol a vysoké absence často končí nedosažením středního vzdělání, absencí klíčových kompetencí, neúspěchem na pracovním trhu a chudobou či sociálním vyloučením. Dané tři vzdělávací problémy spolu úzce souvisí,“ uvedl ředitel PAQ Research Daniel Prokop.

Benzina na Hrotovické ulici v Třebíči je tradičně nejdražší čerpací stanice široko daleko.
Ceny paliv dál rostou: na Třebíčsku se nafta prodává i za šestačtyřicet

Vzdělávací problémy podle průzkumu rovněž úzce souvisí se sociálními problémy. Zejména s chudobou jednotlivých rodin. Projevuje se mimo jiné vysokou mírou exekucí a bytovou nouzí. V tomto ohledu je Vysočina premiantem. Kraj má jako celek nejnižší míru sociálních problémů v republice. Přesto je podle průzkumu například v Jihlavě téměř dvanáct procent rodičů v exekuci. „Každý desátý rodič, kterého potkám? Hrozné číslo,“ povzdechla si například Eliška Gruberová.

V Pelhřimově pak každý dvacátý dospělý dokončil pouze základní školu. „S neúspěšností ve vzdělávání reálně souvisí právě destabilizující chudoba rodin, protože děti stresuje, ničí jejich vzdělávací aspirace a likviduje sociální a kulturní kapitál rodičů,“ doplnil Prokop.

Zaostávají za svými možnostmi

Třetí optika, kterou se výzkumníci na školskou problematiky podívali, je zaostávání vzdělávání vzhledem k sociální situaci mikroregionů. U každé obce s rozšířenou působností spočítali, jak vysoká by měla být míra vzdělávací neúspěšnosti na základě sociálních podmínek, a čísla pak porovnali s realitou. Ve většině regionů vzdělávací problémy odpovídají sociální situaci. Kromě Moravských Budějovic a Pacova na Pelhřimovsku. „Regiony, které zaostávají za svými možnostmi, často leží na periferiích krajů, jsou podfinancované, neumí si poradit se specifickými problémy či mají horší přístup k řízení škol a omezující sociální systém,“ upřesnil ekonom Václav Korbel.

Zaostávání vzdělávání za sociální situací může být dáno řadou neměřených aspektů. Příčiny však mohou být podle výzkumníků v samotném vzdělávání. To znamená dostupnost dobrých učitelů, psychologů a podpůrných profesí, které pomáhají znevýhodněným dětem.

Tomáš Matonoha se svým kamarádem a hlavním organizátorem večera, třebíčským hudebníkem Vencou Bartošem při dražbě obrazů
VIDEO: Tomáš Matonoha v Třebíči vydražil za sedmdesát tisíc obrazy pro Ukrajinu

Důvodem mohou být také velké rozdíly v kvalitě škol, kdy sociálně znevýhodněné děti končí na horších či částečně segregovaných školách.

Klíčovým zjištěním sociologů také je, že financování školství v jednotlivých regionech je poměrně nešťastně nastavené a nepomáhá obcím se vzdělávacími problémy bojovat. „Problém financování škol je v tom, že stát dává všem zhruba stejně. Obce a města s vysokou mírou chudoby jsou chudší – často nedokáží tak podporovat svoje školy. A ředitelé v těchto oblastech mají nižší míru podpory a výrazně těžší pozici dohnat absenci financování z šíře dílčích dotačních programů,“ doplnil Korbel.