Už se nedá říct, že by některé regiony Vysočiny byly klíšťat prosté a nebezpečí nákazy by v nich nehrozilo. „Klíšťata jsou stále aktivnější, počty nakažených stoupají,“ varuje Dvořáková.


Například loni bylo na Havlíčkobrodsku 18 případů klíšťové encefalitidy a 24 případů lymské boreliózy, proti které ale očkování neexistuje.


Největší nárůst případů klíšťové encefalitidy zaznamenali hygienici podle Dvořákové například v roce 2006. Varující jsou i počty případů lymské boreliózy. Loni bylo v celém kraji 277 případů, ale není výjimkou, že počty nakažených přesahují hranici čtyř stovek případů.


„Pokaždé, když zjistím, že mě klíště kouslo, bojím se, že mě nakazilo. Slýchávám o případech, kdy člověk po kousnutí skoro ochrnul a přemýšlím, že se preventivně očkovat dám,“ říká Věra Holubová z Havlíčkova Brodu.


„Nevím, očkovat bych se asi nedal. Do lesa nechodím v plavkách, dávám pozor, očkování je drahé a z každého kousnutí klíštětem nepanikařím,“ míní zase student Jiří Janiš.


Podle lékařky by Věra Holubová, a s ní i další pacienti, s očkováním otálet neměli. Doba předjaří je k očkování nejvhodnější. Tělo získá dostatek času k vytvoření účinných protilátek.


Ihned k lékaři


Podle zdravotníků by pacienti měli do terénu, kde nebezpečí klíšťat hrozí, vycházet ve vhodném oblečení a pevných botách. Pokud už kousnutí klíštětem objeví a zaregistrují podezřelé červené skvrny, měli by hned vyhledat lékaře. Proti encefalitidě je očkování tou nejlepší prevencí, o které ale není takový zájem, jaký by měl být. Očkují buď praktičtí lékaři nebo očkovací centra. Jedno z takových center je v Jihlavě. V Havlíčkově Brodě provádí očkování zdravotní ústav,“ upřesňuje Dvořáková.


Očkovací látku si pacient hradí sám, její cena se pohybuje v řádu stokorun, některé zdravotní pojišťovny ale na očkování klientům přispívají. Základní očkování se provádí třemi dávkami, po třech a pěti letech pacient dochází na přeočkování.