VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před sto lety se italským válečným uprchlíkům narodil ve Starči syn

Stařeč - Když byl Fabien Benuzzi ještě malý chlapec, slýchával od svého dědečka v Itálii zvláštní příběh. Dědeček mu vyprávěl, jak se narodil v jakési vesnici někde na Moravě. Žádal Fabiena, aby jednou až bude mít tu možnost, se vydal po rodinných kořenech a rodiště svého dědečka vypátral.

10.8.2017
SDÍLEJ:

Bývalá obecní pastouška ve Starči. V padesátých a šedesátých letech sloužila přední část pastoušky jako veřejná prádelna, dnes je z ní pěstitelská pálenice.Foto: Miluše Čechová

Stalo se. Fabien Benuzzi se jedno letní odpoledne objevil ve Starči na Třebíčsku. Zašel na radnici, stavil se na faru, nakonec zazvonil u dveří znalkyně místní historie Miluše Čechové. Vyprávěl svůj rodinný příběh a všechny jím překvapil. Ve Starči si nikdo na narození italského dítěte nepamatoval, žádné záznamy se o něm nezmiňují. A přece tomu tak bylo.

Rodiče Fabienova dědečka přišli do Starče na počátku první světové války. Spolu se stovkami dalších vysídlenců museli odejít z oblastí, kde se bojovalo. Rakousko-uherská monarchie obyvatele vesnic z jižních svahů Alp přemístila na Moravu. Stovka italských vysídlenců, dnes by se řeklo válečných uprchlíků, přišla i do nedaleké Želetavy. Ubytováni byli v tamní měšťanské škole. Jak lze vyčíst ze záznamů ve školní kronice, místní nebyli ze svých nových italských sousedů dvakrát nadšeni. Nelíbilo se jim, že pro ně museli uvolnit školu, stopu nevole lze vysledovat i z narážek na chování Italů a nedodržování pořádku. Stovka lidí na jednom místě je zkrátka příliš. Zřejmě proto někteří italští vysídlenci odešli jinam. A tak se dostali do Starče praprarodiče Fabiena Benuzziho, Beniamin Benuzzi a Anna rozená Stefenelli.

Na Moravu přišli roku 1915, když museli opustit svůj dům v italském městečku Nago. Beniamino Benuzzi kvůli zdravotnímu stavu nenarukoval jako jiní muži do rakousko-uherské armády, mohl odejít se svou ženou. Ve Starči se jim narodil 6. října 1917 syn Tullio.

„Rodina byla ubytována v domě číslo 59, což byla již za doby Sádeckého panství obecní pastouška, čili bydlení pro nejchudší. Žili ve velmi nuzných podmínkách. Kdyby nebylo místních obyvatel, kteří jim nosili jídlo a oblečení, konce války a odchodu domů by se asi nedočkali,“ popisuje badatelka Miluše Čechová. Pastouška dodnes stojí a shodou okolností patří její rodině, dnes je v ní pěstitelská pálenice.

Do svého rodného Naga u jezera Garda v Itálii se ze Starče Benuzziovi vrátili až v roce 1919.

Tullio Benuzzi se později roce 1952 se oženil, o rok později se novomanželům narodil syn Beniamino, Fabienův otec. „V roce 1994 zemřela jeho žena a v následujících letech zůstával kvůli zdravotním problémům stále více doma bez vycházení. Nikdy nešel do domova důchodců a až do konce svého života byl často navštěvován svými dětmi a vnoučaty,“ napsal o svém dědečkovi Fabien Benuzzi.

Letos je tomu právě sto let, co se ve Starči Tullio Benuzzi narodil. Městys svého rodáka patřičně uctí. Radní mu udělí pamětní plaketu in memoriam. „Na podzim uděláme tematickou výstavu a při té příležitosti se tak stane. Z Itálie přijede celá rodina,“ těší se Miluše Čechová.

Italští uprchlíci na Moravě
Téměř zapomenutou součást první světové války zmapovali v knize Italští uprchlíci na jižní Moravě v letech 1915 - 1919 Ivana Bojdová, Eva Šebková a Karel Šebek.

Hned od počátku světového konfliktu docházelo k obrovským transferům obyvatelstva z míst, kde probíhaly bitvy. Nejprve z Haliče a Bukoviny, později z jižních svahů Alp. Evakuovali se ženy, starci a děti. Muži byli převážně odvedeni k vojenské službě.

Exulantům se začalo říkat váleční uprchlíci, i když by se pro ně hodil více termín vystěhovalci nebo vysídlenci.
Mnoho jich skončilo ve vybudovaných sběrných táborech, mnozí se dostali i na Moravu.

Zdroj: Italští uprchlíci na jižní Moravě v letech 1915 - 1919

Autor: Luděk Mahel

10.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se sešel s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech
14

Dvě třetiny osobností regionů nejsou spokojeny s výsledky voleb

Ilustrační foto

Vedoucí trio o víkendu nezaváhalo

Neúspěšná firma zablokovala zimní údržbu Třebíče. Radní vymysleli kličku

Třebíč - Zimní údržba ulic v Třebíči v posledních letech rozhodně neplyne hladce. Potíže nekončí ani letos. Zima je za dveřmi a radní mají honičku, aby úklid sněhu a namrzlých chodníků zajistili. Museli zvolit krizový scénář.

Hattrick Daniela Kavky byl pro Slavoj málo

Vysočina – Hned tři derby mělo na programu 12. kolo divize D. Žádný z domácích týmů se ale neradoval z výhry.

Boty u cesty, tiší svědkové daleké pouti do Santiaga de Compostela

Třebíč /SERIÁL/ - Chodíte-li opravdu hodně a často, asi se vám občas stane, že se vám boty začnou posléze rozpadat. I obuv má zkrátka své limity a po nějaké době třeba povolí švy, prodře se podrážka nebo se vám ven prodere palec. Stane-li se vám to někde v okolí domova, jednoduše s nimi nějak dojdete, koupíte si nové a ty staré vyhodíte do kontejneru.

Českou chuťovkou roku 2017 je zmrzlina z Kožichovic

Kožichovice – Zmrzlina Eskymáček a Karibik, kterou vyrábí firma z Kožichovic u Třebíče Tipafrost, získala první místo v celostátní soutěži Česká chuťovka. Porota ocenila skvělou chuť smetanového kokosovo-kakaového Eskymáčku a zmrzliny Karibik s rumovou příchutí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT