Kdy slaví pravoslavní věřící Vánoce?


Někteří pravoslavní v Česku i na Východě slaví Vánoce podle juliánského kalendáře, jiní podle gregoriánského. My v Třebíči sloužíme mše podle juliánského. Štědrý večer máme šestého ledna. Slouží se večerní mše, která přechází v půlnoční. Sedmého ledna je svátek narození Páně. U nás v Třebíči se bude sloužit sváteční liturgie. Je podobná těm, které jsou každou neděli, akorát zpěv je svátečnější. Další den, osmého ledna, je svátek svaté Bohorodice. Třetí den svátku je Štěpán. Svátků jsou tři dny, letos je to spojené ještě s nedělí.


Jak tento časový posun prakticky funguje? Šestý až osmý leden jsou normální pracovní dny. Kdy si lidé dávají dárky?


Ukrajinci nebo Rusové, kteří se zde usídlili, přijdou do chrámu, pokud mají volno. Hodně se ale podřizují místním českým zvyklostem, protože manželství bývají smíšená. Někdo tedy Vánoce může slavit i dvakrát. Vánoce jsou tady spojeny s dárkováním. U nás na Ukrajině a v Rusku to není zvykem. Dělá se to třeba na Mikuláše, jak tady, a potom je to zase na Nový rok. To je zvyk od komunistů, že dárky rozdává Děda mráz. Hodně lidí z Východu, kteří jsou odtrhnutí od původního prostředí a nejsou ve svých zvycích tolik pevní, tak se přizpůsobí místním zvykům. Jsou rodiny, které slaví Vánoce prvně dárkováním a pak přichází narození Krista. Takže se to slaví různě.


Jaká jídla si pravoslavní připravují na svátky?


Šestého ledna na Štědrý den je přísný půst, takže po celý den by se nemělo nic jíst. Žádné mléko, vejce a už vůbec ne masné produkty. Večer by měla být připravená takzvané kutě. To se uvaří buď z pšenice nebo jiných krup, dochutí se to medem, oříšky a podobně. A k tomu nějaká další jídla, mělo by jich být na stole 12 druhů. Cukroví je jiné, není tak malé, jsou to větší kousky na způsob řezů. Také ho lidé pečou dopředu a dělají hodně druhů.


Jak to v současnosti vypadá v Třebíči s počtem pravoslavných věřících?


Není to žádná sláva. K úbytku ale nedošlo, počet lidí se nepatrně zvýšil. Z těch původních zůstává jen několik třebíčských rodin. Z nich chodí do chrámu třeba jen jeden člověk. Ti tvoří jádro, kolem kterého se sdružují další věřící. Jsou to třeba mladé rodiny z Ukrajiny, které se tady usadily. Křtí děti, někteří členové rodiny chodí do chrámu. Přijdou třeba jednou do roka. Ale je několik mladých rodin, které chodí často. Ty pomáhají tomu jádru. Kdyby chodili všichni Ukrajinci do chrámu každou neděli, tak by se sem ani nevešli. Přijdou třeba jednou do roka. Obvykle chodí tak 15 až 20 lidí. Přes zimu bývá účast na bohoslužbách menší. Někteří lidé, kteří jsou z Ukrajiny a po celý rok tady v Česku pracují, odjedou na svátky domů. S humorem říkám, že odjedou, zrovna když je nejvíc potřebujeme.