Práci najdou mladí na úřadě práce jen těžko

Právě konec srpna a první dny v září jsou tradičním obdobím, kdy absolventi přichází v hojnějším počtu než ostatní měsíce.

„Maturitu mám v kapse, ale o práci nemůžu nikde zavadit. Šel jsem na školu, abych nemusel nikde dělat fyzicky namáhavou práci. Mám problémy s očima. A teď tu na vývěsce zjišťuji, že k mání je pouze fyzicky náročná práce a nebo práce, kde požadují praxi,“ dumal osmnáctiletý Ladislav Suchý, absolvent ekonomického oboru.

U vývěsky úřadu práce se rozhodoval, zda se zaregistruje mezi nezaměstnané. Raději prý ale kývne na nabídku rodičů, že jej finančně podpoří ve studiu na jazykové škole. „Přesto bych si chtěl nějakou práci nebo alespoň dlouhodobou brigádu sehnat. Doma nemáme peněz nazbyt,“ líčil.

Práci je lépe hledat mimo seznam úřadu

Podle informací Miloše Zaufa se na Třebíčsku poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle v měsíci srpnu odrazila zejména v profesích zámečník strojů, kuchař, šička a obsluha šicích a vyšívacích strojů a číšník–servírka.

Proti červenci se nabídka pracovních míst na třebíčském úřadu práce snížila o více než tři desítky míst, nezaměstnaní si mohli vybírat z pouhých dvou set volných míst. To není dobrá zpráva pro více než šest a půl tisíce zdejších nezaměstnaných, evidovaných v měsíci srpnu. Počty nezaměstnaných stagnovaly uplynulý měsíc ve všech mikroregionech, pouze na Jemnicku došlo k nepatrnému nárůstu. I přesto jsou Jemnicko společně s Okříšskem jedinými dvěma mikroregiony na Třebíčsku, kde se přes léto míra nezaměstnanosti držela pod hranicí desíti procent. Ostatní mikroregiony tuto hranici překročily.

Nejhůře je na tom Jaroměřicko s 15,1 procenty míry nezaměstnanosti a také Moravskobudějovicko se 13,3 procenty míry nezaměstnanosti. Oba regiony se stále potýkají s tím, že zde docházelo k hromadným propouštěním. Loni touto dobou propustil jaroměřický mlékarenský podnik kolem dvacítky svých zaměstnanců.