„Čím vyšší je stupeň aktivity klíšťat, tím vyšší je riziko napadení. A je-li klíště infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou borreliózou. Toto nebezpečí se vyjadřuje v deseti stupních. Číselnou výstrahu doplňujeme doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat,“ vysvětlují odborníci na webu hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz. „Zjednodušeně můžeme aktivitu klíšťat popsat jako podíl těch, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. Květen a červen patří k nejrizikovějším měsícům,“ konstatoval vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu Tomáš Vráblík s tím, že ke zhoršení situace napomohl i momentální vývoj počasí.

U desátého stupně, tedy nejvyššího rizika nebezpečí, doporučují zdravotníci použití repelentu, vůbec nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohybovat se ve svém vlastním zájmu pouze po zpevněných cestách a večer a ráno provést prohlídku těla a odstranit případně přisátého parazita.
A ze kterých oblastí si na sobě může člověk odnést infikovaná klíšťata nejčastěji?

„Zatímco v předešlých letech se na Žďársku nakazili lidé hlavně v ohnisku nákazy v okolí řeky Svratky na Bystřicku, v poslední době přibývá nemocných z Velkomeziříčska. Tam se nachází další přírodní ohnisko nákazy, a to především kolem řek Oslavy a Balinky,“ nechala se slyšet vedoucí epidemiologie územního pracoviště krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou René Mašová. Podle Mašové zaznamenali hygienici v loňském roce čtrnáct případů klíšťové encefalitidy. V roce 2009 se pak s tímto onemocněním léčilo čtyřiadvacet lidí