Českobratrská církev evangelická už nyní v Myslibořicích značný majetek vlastní. Zdejší zámek jí v roce 2001 přenechal kraj, v budově sídlí diakonie se 135 starými, nemocnými a také postiženými klienty. V rámci restitucí žádají evangelíci o další majetek, několik takových pozemků a staveb leží v blízkosti zámku.

„Hospodářská část byla znárodněna v roce 1948, poté i centrální část se zámkem. Okolní stavby před tím sloužily sociálním službám, které tam už tehdy existovaly. Bylo totiž nutné vyprodukovat obilí a maso, aby v ústavu bylo co jíst," vysvětloval Petr Haška, který myslibořickou diakonii do konce března vedl. Nyní je ředitelem všech podobných zařízení v zemi.

Budeme žádat o všechno

Ředitel Haška byl u toho, když centrála českobratrské církve shromažďovala doklady o vlastnictví později zabaveného majetku. „Úzce jsme na tom spolupracovali a shodli jsme se, že pokud ta možnost existuje, pak budeme žádat o všechno," řekl Haška.

Rádi by získali i pozemky se stavbami, které dnes vlastní obec Myslibořice. Na jednom stojí škola a kulturní dům, na dalším pětihektarový rybník Hrušovec. „Škola a kulturní dům se stavěly v roce 1951, rybník jsme kolaudovali v roce 2001, takže nevím, co si má co církev nárokovat," podivoval se starosta Milan Palát.

Další obecní majetek, kterého se evangelíci domáhají, se nachází hned vedle zámku. Z bývalého lihovaru zůstala jediná budova s vysokým zděným komínem. „Obec to celé převzala za mého předchůdce, přibližně v roce 2003 od státu, kterému to připadlo poté, co zanikla jaroměřická Oseva. Získala se dotace 17 milionů korun a většina objektů se zbourala. V tom, který zůstal, budujeme hasičárnu a parkujeme tam komunální techniku," popisoval Milan Palát.

Nikdo mi nic neřekl

Doklady o dřívějším vlastnictví předložili evangelíci také na stavbu podnikatele Karla Svobody. Bývalá hospodářská budova mu slouží jako provozovna jeho elektromontážní firmy Svoma. „O tom, že se na to vztahují církevní restituce, nic nevím. Nikdo mi nic neřekl," dodal.

Stejně jako obec by ale o svůj majetek přijít neměl. „Pokud obdržíme výzvu, kterou jsou požadovány nemovitosti, jejichž vlastníkem není stát, tuto výzvu církvi vrátíme s tím, že vydání není možné," potvrdila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

Stalo by se tak pouze v případě, kdy by církev prokázala, že se současný vlastník dostal k pozemkům či stavbám neprávem a ty mají i po roce 1989 patřit státu. „Pokud by takové žalobě soud přisvědčil, poté by mohla církev o vydání tohoto pozemku požádat," upřesnila Monika Machtová.

Myslibořický starosta Milan Palát neví o žádném majetku, který by obec získala nelegálně a mohla by o něj kvůli současným nárokům církví přijít. Podobně se vyjádřil i podnikatel Karel Svoboda. „Koupil jsem to od Prvních brněnských strojíren. Teď si vzpomínám, že mi jejich bývalý ředitel řekl, že to kdysi církvi patřilo. A vidíte, už je to tady," poznamenal.

Evangelíci si mimo to nárokují také další zemědělský objekt v Myslibořicích, který vlastní společnost Klas Jaroměřice nad Rokytnou, budovu pohostinství a prodejny potravin a ornou půdu soukromých vlastníků i obce. Další požadovaný hektarový rybník Mlýnek vlastní Rybářství Telč.

Za majetek, který se evangelíkům získat nepodaří, by mohli dostat finanční náhradu. U českobratrské církve jde jen v Myslibořicích o několik milionů. Za každý požadovaný a nevydaný hektar půdy by totiž podle celorepublikového průměru, který udává Ministerstvo kultury, měla získat téměř 450 tisíc korun.

„Přihlásili jsme se o všechny pozemky, i když některé není možné vydat a majetkovou křivdu napravit. Chtěli jsme ale, aby alespoň došlo k morálnímu zadostiučinění. Nechceme jít za každou cenu do soudních sporů, byli bychom ale rádi, aby bylo zřejmé, o co všechno církev nespravedlivě přišla," líčil ředitel Diakonie Petr Haška.

Získané peníze i majetek by měl sloužit klientům myslibořického sociálního ústavu. Prostředky se budou hodit třeba na rekonstrukci půdních prostor zámku, díky které by se mohla navýšit kapacita zařízení. S více než 70 hektary lesa si prý evangelíci také poradí. „Jednou z variant je pronájem, možností je ale i vznik nového pracovního místa přímo v Diakonii s člověkem, který by o lesy pečoval," předeslal Petr Haška. „V minulosti, když začaly zaznívat hlasy o navrácení lesů, se mi dokonce jeden takový pán ozval a své služby nabízel. Je tedy pravděpodobné, že by o takové místo zájem byl," doplnil.

Státní pozemkový úřad také již zaevidoval stovky žádostí od jednotlivých římskokatolických farností na Třebíčsku. Ve většině případů se největší církev v zemi domáhá navrácení orné půdy, mezi žádostmi lze ale najít i několik staveb. Katolíci tak pravděpodobně dostanou zemědělský objekt na rozhraní ulic Polní a Husova v Moravských Budějovicích, stodolu v Rudíkově a také obdobnou stavbu v Myslibořicích.