Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poslední Valdštejnové byli v Třebíči doma

Třebíč /ROZHOVOR/ - V třebíčském zámku je k vidění výstava Ze života na Valdštejnském zámku. Věnuje se především posledním majitelům třebíčského sídla z tohoto rodu, který byl jinak s Třebíčí spojený tři sta let. Navštívit výstavu mohou zájemci až do 16. října. „Její derniéra bude spojená také s komentovanou prohlídkou," zve kurátorka Lucie Pálková z Muzea Vysočiny Třebíč.

13.10.2016
SDÍLEJ:

Lucie Pálková při vernisáži výstavy Ze života na valdštejnském zámku, která bude v Muzeu Vysočiny Třebíč k vidění do 16. října.Foto: Michal Zábrš

Pokud se bavíme o Valdštejnech na Třebíči, o jaké období jde?

Valdštejnové v Třebíči byli tři sta let. Druhou manželkou Smila Osovského z Doubravice byla Kateřina z Valdštejna. Když Smil zemřel, Kateřině zůstalo třebíčské panství. Jako druhého manžela si vzala Karla staršího ze Žerotína. Třebíčské panství si však nechala ve svém vlastnictví a udělala z něho seniorátní fideikomis.

Co to znamená?

Panství se nesmělo dělit a prodávat a vždy přecházelo nejstaršímu z rodu Valdštejnů.

Komu patřilo třebíčské panství dál?

Protože Kateřina nebyla katolička a po Bílé hoře musel být majetek katolický, tak jej předala svému bratrovi Adamovi z Valdštejna.

Jací byli další třebíčští páni?

Byli různě bohatí a společensky postavení. Spousta z nich se věnovala dráze císařských úředníků a řada z nich v Třebíči měla pouze správce a získávali z ní peníze. Nicméně poslední Valdštejnové ve 20. století tady opravdu žili a Třebíč měli jako svůj domov.

A právě těm se věnuje současná výstava.

Ano, na výstavě jsou představeni poslední Valdštejnové, kteří vlastnili panství až do roku 1945, kdy odchází třebíčští, a 1947 borovinští. Ale záběr je především na 20. a 30. léta.

Jak se Valdštejnové zapsali do podoby zámku?

Původně zde byl benediktinský klášter, který byl po útoku Matyáše Korvína zásadně rozbořený. Mniši postupně vymřeli a odešli. A majetek se dostal do vlastnictví šlechtických rodů. Byly zde Pernštejnové, Osovští z Doubravice a následně jej získali Valdštejnové. Už Pernštejnové z rozbořeného kláštera vybudovali aristokratické renesanční sídlo. Osovští z Doubravic v renesanční přestavbě pokračovali. A Valdštejnové, protože se do jejich vlastnictví dostalo na počátku 16. století, ho přestavovali barokně.

Co konkrétně Valdštejnové vybudovali?

Ve druhé polovině 17. století se vybudovalo celé druhé patro zámku s reprezentačními prostory včetně kamenného sálu a obytných prostor. Vystavěno bylo již za Osovských, ale bylo přestavěno za Františka Augustina z Valdštejna.

Spojena je s nimi i bazilika, že?

Ano, její přestavba do barokně-gotické podoby, jak ji známe dnes. Již v 17. století začali kostel používat jako svoji zámeckou kapli, ale až v 18. století byla bazilika dostavěna přičiněním Jana Josefa z Valdštejna podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky.

Co se o Valdštejnech dozvědí návštěvníci na výstavě?

Výstava je rozdělena do tří částí. V první z nich se návštěvník může seznámit s historií Třebíče, se stavebně-historickým vývojem zámku a s třebíčským velkostatkem, který vlastnili Valdštejnové. Dochovalo se album z roku 1922 s fotografiemi všech jejich pozemků a budov, které vlastnili.

Fotografie jsou velmi důležitou částí výstavy.

Výstava je postavená na fotografiích, které jsou většinou ze sbírek Moravského zemského archivu v Brně. Je jich tolik díky Adrieně Waldstein-Wartenberg, manželce posledního majitele zámku, která byla vášnivou fotografkou.

Tak bohatá fotografická sbírka je asi velkou pomocí.

Ohromnou. Když člověk vidí konkrétní lidi na fotografiích, tak si udělá lepší představu o tom, jací byli. Například Adriena je na většině snímků usměvavá a milá. Což potvrzuje i vyprávění Anny Marie Waldstein-Wartenberg, která za námi dodnes jezdí.

Druhá část patří osudům jednotlivých lidí. Koho můžeme v této části vidět?

Začíná panelem o Josefu Vincenci, což je dědeček Emanuela, posledního majitele. Následně jsou tam zmíněny jeho děti. Josef Vincenc byl poslední seniorátní pán třebíčského panství. Za jeho života vzniklo Československo, byly zrušeny šlechtické tituly a proběhla pozemková reforma. Jejich velký majetek se jim hodně zmenšil. Rozdělil také třebíčské panství na dvě poloviny. Polovina přešla na synovce Zdenka, který dostal svatoslavský statek. Josefu Vincencovi zůstala Třebíč.

Majetek se dále dělil na takzvanou třebíčskou a borovinkou větev.

Po jeho smrti se majetek rozdělil mezi jeho dva syny Eugena a Josefa. Eugenovi zůstal třebíčský velkostatek a Josefovi střítežský statek. Josef následně koupil vilu v Borovině a se svojí manželkou a čtyřmi dětmi se tam přestěhoval. Ale vztahy s třebíčskou větví byly velmi vřelé. Každou neděli chodili na mši do baziliky a sem na snídani. Jezdili společně na výlety a neustále se navštěvovali.

Kdo byli poslední majitelé třebíčského zámku?

Následně Eugen předal svůj majetek svým synům. Emanuel svého staršího bratra Josefa vyplatil a od roku 1935 byl deset let majitelem třebíčského velkostatku. Vzal si Adrienu Tůmovou. Ona nebyla ze šlechtického rodu, ale její tatínek byl ředitelem pražské úvěrní banky. Jejich rodina patřila k vyšším společenským pražským vrstvám. Přátelili se například s Havlovými a Junkovými.

Třetí část výstavy ukazuje, jak trávili všední dny.

Spousta fotografií je z okolí zámku, z parku i ze zahrádky u baziliky. Na nich je vidět, jak snídali venku či se koupali v bazénu. Mezi velké záliby patřil sport. Adriena byla vášnivá tenistka. Hrála tenis již v Praze, a jakmile se přestěhovala do Třebíče, tak nechala na louce pod zámkem postavit tenisový kurt.

Je to v místech, kde jsou i nyní kurty?

Jeden z nich, který je více na západ, je stále původní.

Co další záliby?

Emanuela jsme na fotografiích z kurtu nenašli, ale zase měl velkou zálibu v honech a lovech. Pro něj to byla další příležitost k setkávání se s ostatními šlechtici. Na spoustě fotografiích jsou vyfoceni se zvířaty. Láska k nim musela být také veliká. Emanuel miloval koně, měli tady oslíky, psy, v Borovině i kozy a řadu dalších zvířat. A nechybí fotografie z cestování po Francii, Itálii, Slovensku i z olympiády v Berlíně.

Poslední část patří odchodu Valdštejnů z Třebíče.

Majetek z Třebíče, Svatoslavi i Boroviny byl zkonfiskován, protože nedokázali doložit svoje občanství. Jediné, co se jim v restituci vrátilo, byla třetina majetku ze Svatoslavi. Zdeněk Waldstein-Wartenberg, který založil svatoslavskou větev, předal majetek svým dětem. Jeho dcera Gabriela zůstala žít v Československu i v období komunismu, její majetek byl vždy papírově oddělován od ostatního a v restituci se vrátil. Zámeček ve Svatoslavi je nyní také v rukou jejích dětí, ale musely si ho koupit. Nejde o část, která jim byla vrácena. To jsou jediní potomci Valdštejnů, kteří na Třebíčsku svůj dávný majetek ještě spravují.

Vždy se při konfiskacích a restitucích mluví o majetku, ale pro poslední třebíčské Valdštejny to byl především jejich domov.

I paní hraběnka Anna Marie Waldstein-Wartenberg ve svých pamětech říká, že většinu svého života prožila v Rakousku, ale její domov je pořád Třebíč.

Autor: František Vondrák

13.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Třebíčští Snipeři vyloupili Bystřici

Ilustrační foto

Tři roky zákazu činnosti. Ochránce zvířat Ondráček se však k soudu nedostavil

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Mladý muž napadl v parku ženu ležící na lavičce

Třebíč - V parku na Gorazdově náměstí v neděli po půlnoci čtyřiadvacetiletý muž napadl a zranil ženu. „Policisté přijali na tísňové lince 158 oznámení, že se z části parku u ulice Smrtelná ozývají rány a křik. V parku policisté nalezli zraněnou ženu, nikdo další se zde nenacházel,“ řekla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení