Učitelé oblečení do padnoucích obleků s kravatami, učitelky ve slušivých kostýmcích, dokonce i ředitel a jeho zástupci se na chodbách srocují do skupin. Člověk by řekl, že jsou skoro tak nervózní, jako sami maturanti. Chodby staré školní budovy zní jinak navzdory tomu, že o patro níž probíhá běžná výuka.


Zhruba 120 studentů ze čtyř tříd gymnázia však od pondělka do čtvrtka skládalo svou zkoušku dospělosti s tím, že v pátek maturitní týden skončí slavnostním vyřazováním úspěšných maturantů v Zadní synagoze.


Letošní maturity jsou nicméně zajímavé i tím, že se zřejmě jedná o poslední maturitu starého typu. Příští rok už by měla zkouška dospělosti probíhat sjednoceně, pokud se tedy politici nerozhodnou rozjetou mašinérii státních maturit zastavit. Někteří profesoři ovšem tvrdí, že ať už státní maturita proběhne či nikoliv, v tuto chvíli jsou už obě varianty špatné: projekt podle nich není dobře připravený a miliony do něj investované už nikdo nevrátí.
Maturita je veřejná zkouška, proto si na chvíli sedám do třídy, kde se právě zkouší čeština. Pod velkou státní vlajkou pětice učitelů prochází seminární práce a čtenářské deníky, zatímco se hubený student snaží „na potítku“ sepsat co nejvíc informací, jež se během „svaťáku“ naučil. Vylosoval si otázku číslo 19, proto se poté přesune před komisi a začne hovořit o české meziválečné próze. Zatímco mluví o Čapkovi, Bassovi a Vančurovi, druhý maturant se připravuje na renesanci.


Zkoušející přikyvují hlavou, usmívají se, pokládají doplňující otázky, jako by si vzpomínali na svou vlastní maturitní zkoušku, kterou skládali před lety.
„Myslím, že češtinu budu mít tak za dva, za tři. Ještě že už to dneska budu mít celý za sebou,“ svěřila se mi maturantka Věrka s tím, že je ráda, že svou zkoušku skládá ještě podle staré maturity. „Bojím se, že bych nedala státní maturitu z angličtiny. Musela bych si dát matiku a kdoví, jak by to dopadlo,“ vysvětluje hnědovláska, která by chtěla jít na vysokou školu do Prahy, neboť tam má většinu kamarádů.


Z angličtiny už Věrka tak dobré pocity nemá: „Vytáhla jsem si geografii Velké Británie, což je látka, o které se toho moc říct nedá. Skoro na nic jsem si nevzpomněla,“ prozradila rozpačitě.


Budovu gymnázia opouštím se smíšenými pocity. Příští rok totiž onu dusivou atmosféru nervozity budu muset okusit znovu. Ovšem už ne jako pouhý pozorovatel, ale jako maturant.

RADEK BLAŽEK