Zvítězila praktičnost a široká využitelnost. Petr zapátral v inzerátech a z Polska si přivezl nefalšovaného zástupce éry, která v sedmdesátých letech, dnes již minulého století, doslova hýbala Amerikou.

Custom Vans

Vše mají na svědomí američtí surfaři, kteří spolu s nástupem tohoto koníčku potřebovali svá surfařská prkna nějakým, pokud možno pohodlným, způsobem dopravovat na pobřeží. A tak se v této komunitě staly oblíbenými převážně kombíky, v Americe zvané „STW" (station wagon), někdy také „woodies" (dle tenkrát obvyklé polodřevěné konstrukce, později už jen dřevěné imitace na bocích těchto vozů). A pak to přišlo. Počátkem 70. let se začaly objevovat první přestavěné dodávky, které nabízely spousty místa nejen k přepravě surfů, ale i k dalším aktivitám. Nejdříve se jednalo o přestavěné vyřazené dodávky, výrobci však velice rychle zareagovali a tzv. „custom vans" si vyznavači tohoto stylu mohli zakoupit jako zcela nové. Kromě výbavy interiérů, který si mnohdy nezadal s luxusním karavanem, bylo pro tyto vany typické atraktivní lakování karoserie, často s doslova uměleckými obrazy, nesměly chybět chromované disky kol, žebříky na střechu, panoramatická okna a další.

Aby běžný Evropan nenabyl dojmu, že se američtí surfaři ve svém volnu pro zábavu kodrcali v pracovních autech jaká známe u nás v Evropě; je nutné dodat, že pokud by teenageři v USA měli k dispozici taková auta, jako Ford Tranzit, nebo Fiat Ducato, zřejmě by v Americe hnutí „Custom Vans" vůbec nevzniklo. Pohodlí amerických a evropských dodávek totiž nelze srovnávat.

Ale vraťme se k Petrovi. Ten se totiž může pyšnit krásným exemplářem této éry, který nese název Dodge Ram Van B 250. Byl vyroben v roce 1987 a jako nový byl prodán v Norsku. Jeho zadní kola pohání vidlicový osmiválec o obsahu 318 cui (5200 ccm), samozřejmě přes automatickou převodovku s volicí pákou pod volantem. Kromě hliníkových kol na první pohled zaujmou podprahové duální výfuky a stříbrno-červené metalické lakování karoserie.

Uvnitř mimo jiné nalezneme čtyři otočná křesla, dřevěný stůl, závěsy na oknech a spoustu dalších příjemností. Takové prvky výbavy jako například klimatizace, tempovat či elektrická okna jsou u takového auta samozřejmostí.
Petr s rodinou svoji „Dočku" využívá coby pohodlného společníka na výlety, dovolené a samozřejmě s ní navštěvuje i různá setkání US Cars. U tohoto stylového pojízdného pokojíčku, který rozhodně netrpí nedostatkem výkonu, platí dvojnásob, že i cesta může být cíl.

JAN KOTLÍK