„Nechápu, proč město vyhodilo plno peněz za pojistku, která je neprůstřelná a z níž nikdo nemůže dostat ani halíř. A také nechápu, jak může být vyhláška nad občanský zákoník,“ rozhořčoval se Jaroslav Kovařík z Třebíče.


Jeho žena si zlomila nohu v kotníku na třebíčském chodníku letos v lednu. Marodila takřka tři měsíce. Nebyla sama, kdo požádal město o odškodné.


Stejně jako dalších sedmatřicet poškozených lidí, žádné odškodné nedostala. Město Třebíč má uzavřenu pro tyto případy smlouvu s Kooperativou pojišťovnou.


Proč nedošlo k vyplacení odškodného u žádného z třebíčských žadatelů, tiskový mluvčí zmíněné pojišťovny Milan Káňa odpověděl: „Všechny tyto případy musíme konzultovat se zástupci města Třebíč, které je naším klientem. Od nich jsme obdrželi stanovisko, že město Třebíč nezanedbalo nic ze svých povinností týkajících se správy a údržby místních komunikací, tudíž není odpovědno za úrazy hlášené od občanů. A pokud klient (naším klientem je v tomto případě město Třebíč) u odpovědnostního pojištění s výplatou pojistného plnění nesouhlasí, nesmí pojišťovna pojistné plnění poskytnout.“


Město úklid v ulicích mnohdy nezvládá


Údržbu chodníků a silnic ve městě zajišťují soukromé firmy. Jak se lze ale často osobně přesvědčit, ne na všech místech se daří sníh odklízet ke spokojenosti občanů.


„Město je povinné uklízet, zaručovat bezpečnost občanů. Nezvládá to a tak je na občanech, aby v rámci svých možností uklízeli, zametali a sháněli posyp. Radnice na to spoléhá a má o starost méně,“ zlobila se Ludmila Dlhá z Třebíče. Prý by stačilo, kdyby alespoň radnice zajistila na každé ulici posyp.
Ať svěří lidem shrabla a lopaty!


Zda má město dostatek materiálu na posyp, se Deníku nepodařilo zjistit, vedoucí komunálního odboru vyžaduje na odpovědi minimálně čtyřiadvacetihodinovou lhůtu.


„Koště, shrablo, lopata také není levná záležitost. Co takhle je nabídnout proti podpisu na rok nebo na dva lidem. Daně, potraviny, benzín, vše se zdražuje, nakupovat nepotřebné věci je neúnosné,“ zamýšlela se nad situací Dlhá.