Už dávno neplatí, že se lidé stěhují do měst pouze za prací. Chtějí kvalitně trávit volný čas s rodinou a užívat si koníčky. To tvrdí primátorka Jihlavy Karolína Koubová. Padesátitisícová Jihlava tak loni přivítala ze všech měst na Vysočině nejvíce nových obyvatel, bylo jich 371. Lidé nejčastěji míří na nová sídliště v Handlových Dvorech a Bukové.

Co lidi táhne do Jihlavy?
„Lidé, kteří se do Jihlavy přistěhují, říkají, že jde o krásné krajské město s nádherným okolím, čistou přírodou, plně vybavenou infrastrukturou, nabízí sportovní vyžití, cyklostezky, veřejná sportoviště, školy a školky, krásný areál u řeky Jihlavy a ZOO. Kladně hodnotí nákupní možnosti, blízkou krajskou nemocnici, všechny služby a dopravní dostupnost na dosah včetně blízké dálnice D1,“ vyjmenoval mluvčí radnice Radovan Daněk.

Vedení radnice pracuje na programu, který naláká nové obyvatele, což bude mít pozitivní vliv na městskou kasu. Snahou bude zahustit obyvatelstvo, k čemuž chce magistrát zastavět proluky. Těch je v Jihlavě poměrně hodně. „Pokud se bavíme o kompaktní městské zástavbě, je ideální hustota města uvažována v rozmezí 120 a 160 lidí na hektar. Takovouto hustotu splňují bohužel v našem městě pouze sídliště jako Březinky či lokalita kolem Vrchlického ulice či Leoše Janáčka,“ řekl náměstek primátorky pro územní plánování Vít Zeman.

Jedním dechem ale dodal, že novým trendem je rezidentní zástavba, kdy hustota na hektar je i pětadvacet osob. „Takto zakládané čtvrtě jsou pak obrovskou přítěží na ekonomiku města. Náklady na údržbu jsou kolem čtyřiceti tisíc korun na obyvatele za rok a město prakticky ekonomicky likvidují,“ uvedl.

V krajském městě Vysočiny žilo dle oficiálních údajů loni na konci roku 51 216 lidí, Jihlava je tak osmnácté nejlidnatější město republiky. Reálně jich tam ale je až o deset tisíc více. „Mají přihlášený trvalý pobyt jinde, pracují třeba také jinde, ale bydlí a využívají infrastrukturu Jihlavy. Hodně lidí je totiž přihlášeno k trvalému pobytu tam, kde se jim to hodí - kvůli škole, dostupnosti služeb, kvůli sociálním dávkám, kvůli poplatkům a podobně,“ vysvětlil mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.

Lidé míří do větších měst i na vesnice

Největší pokles v počtu obyvatel loni paradoxně zaznamenalo druhé největší město Vysočiny, Třebíč. Tam klesl počet obyvatel o dvě stě čtyřicet. Radnice v Třebíči vývoj počtu obyvatel nekomentovala.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍKDruhý nejvyšší odliv lidí a to sto třicet zaznamenali ve Žďáru nad Sázavou. Podle starosty Martina Mrkose odchází někteří lidé za studiem a prací do velkých měst, jiní míří naopak do menších obcí, kde pro ně může být dostupnější bydlení. „I když z dlouhodobého hlediska v kontextu času a nákladů na dojíždění to ekonomicky vyjde obdobně,“ uvažoval nahlas Mrkos.

Starosta tak plánuje dvě opatření, na kterých se dle jeho slov musí pracovat systematicky, dlouhodobě, intenzivně. „Zajistit dostatek dobře placené a kvalifikované práce a dostatek dostupného bydlení ve všech úrovních,“ řekl ke svým plánům.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v pětatřiceti městech Vysočiny bylo na konci loňského roku 286 401 obyvatel. „To je 56,2 procenta z celkového počtu obyvatel kraje, téměř o třináct procent méně než je průměr České republiky,“ okomentoval čísla Miloslav Witz z jihlavské pobočky Českého statistického úřadu.

Ve městech se v loňském roce narodilo o dvě stě jednu osobu méně než kolik zemřelo, u stěhování je naopak kladná bilance, do měst se o 71 více obyvatel přistěhovalo než odstěhovalo.

Vedle Jihlavy jsou mezi nejlidnatějšími městy republiky i osmadvacátá Třebíč a padesátý Havlíčkův Brod. Nejmenším městem Vysočiny byla naopak Červená Řečice s tisíc šesti obyvateli. Loni se městem stala i Lipnice nad Sázavou, kde nežije ani sedm set osob. Na Vysočině je největší podíl městského obyvatelstva a Pelhřimovsku, nejmenší na Žďársku.