Lékařská služba první pomoci by tedy měla fungovat pouze v třebíčské nemocnici. To se ale nelíbí radním ani lidem v Moravských Budějovicích, druhém městě regionu, kde je pohotovost v provozu.

Proč kraj přistupuje k rušení pohotovostí? Má v plánu posílit zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), která vyjíždí k pacientům v ohrožení života, například k dopravním nehodám, infarktům či vážným úrazům. „Je třeba zdůraznit, že posílením výkonu zdravotnické záchranné služby zvyšujeme pravděpodobnost záchrany života při vážných zdravotních komplikacích. Záchrana života se nám jeví jako významnější než například ošetření rýmy, kašle, či vyjmutí klíštěte,“ vysvětlila krok Kraje Vysočina jeho mluvčí Jitka Svatošová.

„To znamená, že když v pátek v noci zjistím, že mám horečku a bolí mě v krku, mám si volat záchranáře? Ti by se mohli naštvat, že je volám kvůli banalitě. Nebo budu muset počkat do pondělka na svého doktora?,“ neskrývala své rozpaky z plánovaných změn invalidní důchodkyně z Budějovic.

Své argumenty má i moravskobudějovická radnice. Pohotovost využívá vedle tamních obyvatel také 40 tisíc dalších lidí ze spádové oblasti, Jaroměřicka i Jemnicka. Ve všední dny ji navštěvuje pět až sedm pacientů, o víkendu dvě desítky. „Máme hlavně obavy ze zneužívání rychlé záchranné služby. Záchranka vyjede třeba k angíně, ale na druhé straně okresu bude za chvíli potřeba u vážné dopravní nehody,“ obává se starosta Vlastimil Bařinka.

Na pondělí první muž Moravských Budějovic svolal jednání se starosty z okolních obcí. Předpokládá, že výstupem bude společný dopis adresovaný kraji. „Ještě nejsme ve stádiu, kdy lékaři slouží čtyřiadvacet hodin denně a v případě potřeby je jejich pacienti zavolají,“ dodal starosta. Kraj přichází s další argumentací. „Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by ZZS poskytovala určitou formu výkonu pohotovosti přímo na svých stanovištích, kde jsou k tomu vytvořeny odpovídající podmínky,“ dodal krajský radní Pavel Hájek.

Kraj navíc počítá s tím, že od nového roku začne platit povinnost pacientů hradit za návštěvu pohotovosti 90 korun. Předpokládá, že pak klesne poptávka pacientů po této službě. Nejasné je také financování pohotovosti, která funguje v Jaderné elektrárně Dukovany. Slouží nejen jejím zaměstnancům, ale i obyvatelům zejména z Hrotovicka. Také tato pohotovost je dnes dotovaná krajem. Elektrárna ji ale hodlá provozovat i poté, co ji kraj přestane financovat.