Akce upozorňující na tuto závažnou problematiku se uskutečnily v polovině týdne na osmi místech kraje Vysočina.

S akcemi pro veřejnost s podtitulem Otevři k násilí oči se zapojí mateřská a rodinná centra, Family Pointy i další neziskové organizace realizující služby pro rodiny. V Havlíčkově Brodě se zapojil místní Family Point. Od středy „zdobí" stěny poradenského centra pro rodinu velmi výmluvné plakáty plné zlých tváří a krutých vět, které oběti domácího násilí tak často doma slýchají.

Surovec v obleku, kravatě a s titulem

„Rozhodli jsme se do projektu zapojit už proto, že se také u nás v poradně s tímto problémem setkáváme a bohužel je to stále častěji," vysvětlila Miluše Průšová z Family Pointu s tím, že o domácím násilí stále panuje mnoho mýtů a pověr.

„Domácího násilníka si mnoho lidí často spojuje automaticky s nízkým vzděláním. Muž surovec je v jejich představách obyčejný dělník s nízkou inteligencí, ale ono je to úplně jinak. Stále častěji je násilník bohužel bohatý podnikatel, manažer v kravatě a s titulem," podotkla Průšová s tím, že hovoří na základě zcela konkrétních zkušeností a výpovědí žen, které se jí někdy s tímto problémem svěřily. Akce se uskutečnila v rámci projektu ProŽeny, který realizuje Třebíčské centrum o. s. „Projekt je určen pro dvě primární cílové skupiny. Pro oběti domácího násilí a pro ženy aspirující na řídící pozice a aktivní účast v rozhodovacích procesech. Projekt realizujeme od dubna 2015 a v rámci podpůrných aktivit jsme zjistili, že ženy v rozhodovacích a řídících pozicích jsou často zároveň oběťmi domácího násilí," uvádí předsedkyně Třebíčského centra a manažerka projektu Anna Machátová.

Manažerka projektu Anna Machátová se rozhodla sestavit projekt, který si klade za cíl podporovat a pomáhat ženám v řídících a rozhodovacích rolích a ženám – obětem násilí, dále vzdělávat a odbourávat stereotypy v obou oblastech a přispívat ke změně postoje společnosti. Motivací jí byl mimo jiné i osobní příběh jedné z koordinátorek projektu, oběti domácího násilí, se kterou prožívala tu nelehkou cestu a viděla lhostejnost společnosti a jak těžké je překonat začarovaný legislativní a osobní kruh. „Uvědomujeme si, že není lehké prolomit toto celospolečenské tabu a v rámci projektu podporujeme ženy, aby nalezly odvahu svoji situaci řešit," zdůraznila autorka projektu.

Trauma z dětství

Je tragické, že se dle statistik každá čtvrtá žena stala za svůj život obětí nějaké formy násilí. „Ale realita může je ještě horší," konstatovala Machátková.

Osvětová část projektu zahrnuje přednášky určené veřejnosti na téma Jak rozpoznat násilí na ženách, na kterých se koordinátorka zmiňuje, že i ona je obětí domácího násilí. To účastnícím pomáhá a je neuvěřitelně smutné, že na každé přednášce je někdo, kdo zažil nějakou formu násilí.

„Jsou to mladé i starší ženy, které prožívaly nebo stále ještě prožívají teror různého druhu. Jsou to mladé matky, které v dětství zažily, že otec týral matku, a nesou si toto trauma do svého budoucího vztahu. V rámci přednášek jim je poskytnuta podpora a pomoc," upřesnila Daria Čapková koordinátorka aktivit „Proti násilí".

V důsledku domácího násilí dochází často u obětí k těžké psychické újmě, poškození zdraví, nakonec i vraždám. Týrané osoby často mají podle odborníků stejné symptomy jako lidé, kteří přežili koncentrační tábory.