Celosvětový pochod má upozornit na alarmující počet nemocných a nejsnadnější prevenci, chůzi

Špalír účastníků, který vedla Marie Navrkalová z územní organizace Svazu diabetiků v Třebíči, se vzápětí vydal na půlhodinový výšlap. „Dnešní ročník je v pořadí už třetí. Poprvé nás šlo asi deset, ale počet se každoročně zvyšuje,“ uvedla hned na startu před Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Navzdory deštivému počasí uvnitř průvodu panovala pohoda, sem tam zazněla i špetka humoru. Snad největší rozruch mezi přítomnými vyvolal nejdéle s cukrovkou žijící člověk na Vysočině, známý knihař a výtvarník Vladimír Werl. „Onemocněl jsem ještě jako dítě v deseti letech. Za rok a čtvrt to bude šedesát let, co s touhle nemocí žiju,“ svěřil se. Doma má prý dokonce plaketu, kterou získávají jen zasloužilí cukrovkáři po padesáti letech s chorobou. Na pochod se letos vydal poprvé a nezastavil ho ani fakt, že v minulosti prodělal čtyři mozkové příhody. I tak se podle něj dá žít plnohodnotný život.

Proti tomu „pouhých“ čtrnáct let s diabetem si odžila Eva Mejzlíková, kterou pochod rovněž přilákal poprvé. Jak sama uvedla, viděla v něm dobrou příležitost opět se sejít s přáteli a popovídat si. „Jestli se toho dožiju, přidám se i za rok,“ vzkázala s úsměvem.

Po kolečku údolím pochodující neodcházeli s prázdnou. Každý si domů odnášel diplom, odznak na památku a jak v davu zaznělo, někteří třeba i pro vnoučata.

Diabetes mellitus, lidově cukrov ka, je chronická civilizační choroba, postihující jak děti, tak dospělé. Dochází při ní k poruše tvorby inzulínu ve slinivce břišní a metabolismu cukru v krvi. Pacient je celoživotně omezen dietou a medikamenty, v horším případě injekční aplikací hormonu inzulínu. Nemoc s sebou přináší mnohé další zdravotní komplikace, mezi něž patří glykemický rozvrat, bezvědomí a v nejtěžších případech i smrt.

Celosvětovým Pochodem proti diabetu chce Světová nadace proti diabetu ukázat, že chůze je nejsnadnější formou prevence této nevyléčitelné nemoci.