Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pernatí dravci se přemnožili, chovatelé sčítají škody

Třebíčsko – Chovatelé drobných hospodářských zvířat bijí na poplach. Jejich chovy holubů a drůbeže totiž prý přímo drancují pernatí dravci. Myslivci stojí na vedlejší koleji, zasáhnout a zákonem chráněné dravce redukovat nemohou.

14.7.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Ochránci přírody však podobné obavy nesdílejí, drobnochovatelé si, podle nich, mohou za řadu problémů sami.

Mezi chovateli holubů a drůbeže se velmi často hovoří o pernatých dravcích, hlavně o jestřábovi lesním a krahujci obecném. Podle většiny z nich jsou tito zákonem chránění dravci ve svých přirozených podmínkách přemnoženi, nemají tam dostatek potravy, a tak zalétávají pro kořist do zahrad a dvorů v obecních zástavbách. „Na deseti kilometrech čtverečních by stačil jeden pár jestřába a ne nynějších pět nebo šest. Nikdy v přírodě nebude tolik myší, aby to takhle přemnožené dravce uživilo," řekl Jan Nečas, jednatel Základní organizace chovatelů v Třebíči. „Na myši už nebude nalétávat jestřáb ani krahujec, jednodušší je pro ně zaletět si na můj dvůr," poznamenal chovatel poštovních holubů Zdeněk Koudelka z Třebíče.

Podobné argumenty chovatelů často slýchává i Josef Venhoda, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči: „Dravci jsou opravdu přemnoženi, sledujeme to dlouhodobě. Příroda si sama nedokáže pomoct a pod velkým tlakem predátorů jsou tak hlavně koroptve, bažanti a zajíci," řekl.

Ornitolog to vidí naprosto odlišně

Tyto obavy však vyvrací ornitolog Vojtěch Mrlík ze Základní organizace ochránců přírody. „Podobná prohlášení od chovatelů slyším poprvé, opravdu jsem se s nimi nesetkal. Z vlastního pozorování ale naopak mohu říct, že krahujec zaznamenává setrvalý stav a u jestřába můžu konstatovat mírný pokles," uvedl.

Podle chovatelů drobných hospodářských zvířat je ovšem pernatých dravců příliš a dokládají to i početními stavy jejich přirozené kořisti. „Podívejte se na koroptve, bažanty nebo zajíce. To všechno padne za oběť dravcům. Při umělém vypouštění koroptví se ani jediná nedožije zimy. Taky se podívejte, jak ubylo drobných pěvců. Vrabci zaznamenali za poslední roky kritický pokles," konstatoval Nečas. 

Podobně hovořil i chovatel Jaromír Navrkal z Okřešic: „Pro myslivce tady v minulosti nebyl problém ulovit při každoročním výřadu desítky, někdy i stovky kohoutů bažantů. Dnes se široko daleko jediný schovává, kde může," prozradil.

K úbytku přirozené kořisti jestřábů i krahujců se vyjádřil i Mrlík: „V přírodě je narušena harmonie, hlavně kvůli lesní těžbě a ekologickému znečistění krajiny. Ne kvůli dravcům. Ze stavu koroptví jsem znepokojen, to je pravda, ale je to způsobeno také tuhou zimou, kterou ne všechny přežijí. Bažanti se ale za několik posledních let zvedli a tento trend, zdá se, bude pokračovat. Taky bezpečných míst pro hnízdění a vyvedení mláďat je stále méně, než je potřeba," uvedl.

Troufalost dravců nezná mezí a chovatelům dochází s přibývajícími útoky jestřábů a krahujců trpělivost. „Dravci zalétávají do zástavby přímo v Třebíči, troufnou si i do holubníků. Nezastaví se před ničím," řekl Koudelka a v podobném duchu hovořil i Navrkal: „Holuby musím mít celý den zavřené ve voliéře, vypouštím je až po půl sedmé večer, kdy už dravci nejsou hladoví. Když jsem je míval volně celý den, v podstatě vždy se mi něco ztratilo," poznamenal.

Chovatelé si však z velké části mohou za své problémy sami. „Je také otázkou, zda někteří drobnochovatelé už nejsou velkochovateli, kteří mají svá zvířata v naprosto nevyhovujících a nepřirozených podmínkách. Navíc existují účinné prostředky, jak se proti útokům dravců bránit. Dobře se osvědčila síťovina, kterou může být překryta voliéra. Vhodné jsou i skleněné koule, které se třepotají a lesknou a většinu dravců od útoku odradí," řekl Mrlík.

Drzost některých dravců v blízkosti chovatelských zařízení však nelze spojovat s nedostatkem potravy v přírodě. „Krahujec je velmi odvážný lovec. Při pronásledování třeba vrabce je schopen zaletět i mezi lidi. Je plně soustředěn na lov. Nečiní mu problém v plné rychlosti zaletět do křoví. Svou kořist pronásleduje velmi odhodlaně," prozradil Mrlík.

Škody na chovancích jsou však obrovské a nezpochybnitelné. „Když pominu nevyčíslitelnou hodnotu živého tvora, o kterého se starám, jak nejlépe umím, tak jde často o velké sumy. Není výjimkou, když si někdo ze zahraničí přiveze holuba za 500, ale i 1000 euro. Co má potom chovatel dělat, když jen s údivem sleduje, jak mu tohoto drahého holuba vezme přímo ve vzduchu jestřáb," řekl Koudelka.

Obavy o větší ochranu dravců a naopak zanedbatelnou o jejich přirozenou kořist však Mrlík nesdílí: „Nemohu hovořit za všechny ochránce přírody, ale každý rozumný ochranář myslí prvotně na kořist, na nejnižší stupně potravního řetězce. Navíc těch, kteří se zabývají prioritně dravci, je minimum. Zájem o ochranu drobných pěvců, koroptví nebo bažantů je neporovnatelně větší," uvedl.

KAMIL ČERNÝ

Autor: Redakce

14.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Třebíčští Snipeři vyloupili Bystřici

Ilustrační foto

Tři roky zákazu činnosti. Ochránce zvířat Ondráček se však k soudu nedostavil

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Mladý muž napadl v parku ženu ležící na lavičce

Třebíč - V parku na Gorazdově náměstí v neděli po půlnoci čtyřiadvacetiletý muž napadl a zranil ženu. „Policisté přijali na tísňové lince 158 oznámení, že se z části parku u ulice Smrtelná ozývají rány a křik. V parku policisté nalezli zraněnou ženu, nikdo další se zde nenacházel,“ řekla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení