Jak se skupina dala dohromady?


Před sedmi roky jsem začal hrát s kytaristou Pavlem Švaříčkem jako duo. Před pěti lety se k nám přidal basista Aleš Lysák, Milan Zoubek na benžo a foukací harmoniku. Tím vznikla celá kapela. Ještě s námi hraje jako host Georg Tomášů na housle. S Jirkou, jak mu říkáme, je to trochu zvláštnost, protože je z Vídně a dojíždí za námi, ale je nám rozhodně přínosem, protože na housle umí perfektně.


Proč název skupiny Červen 29?


Uvažovali jsme o různých názvech našeho hudebního uskupení. Pavel si vzpomněl na jmeniny, a protože je oba máme kalendářně 29. června (Petr a Pavel), a navíc jsme dva kytaristé a zakladatelé skupiny, tak jsme u tohoto názvu zůstali.


Kde vlastně hrajete a co?


Hrajeme především country a trampskou hudbu. Začínali jsme u ohňů, jezdili jsme na potlachy. Rozneslo se, že nám to hraní jde a začali si nás zvát, a to nejen na tyto akce. Hráli jsme také po hospodách a country klubech převážně převzaté písně. Postupně jsme začali přecházet na vlastní písňovou tvorbu. Začal jsem skládat písničky s tématikou zatopeného údolí řeky Jihlavy, protože jsme tam často jezdili a je to naše srdeční záležitost. Pravidelně hrajeme na Halířce, kde se vzpomíná na trampy, kteří již nejsou mezi námi. Také jsme chtěli zachránit trampskou píseň, takže dnešní náš autorský repertoár čítá více jak 20 písní.


Jezdíte i na nějaké soutěže, jsou úspěchy?


Pravdou je, že jsme dvakrát vyhráli Náměšťskou placku. Jedna písnička nám vyšla na americké poštovní známce, a to bych považoval asi za největší náš dosavadní úspěch. Na známce je fotka skupiny u totemu na Halířce s textem písně. Má hodnotu 24 centů a vydal ji náš krajanský spolek v USA. Je to pro nás čest.


A plány do budoucna?


Rozhodně chceme vydat naše první CD, na kterém by byl soubor těch nejlepších písní, co jsem napsal. Pokud se vše podaří, chtěli bychom ho v roce 2009 vydat. Určitě se zúčastníme Placky, protože musíme potřetí obhájit. Komu se to podaří, tak Placku jako putovní trofej získává nastálo. Chceme se zúčastnit festivalu trampské písně v Horním Jelení. Ale nejvíc nás těší, když hrajeme pro kamarády například ve vinárně u Hastrmana ve Vanči.

MARTIN SKLENÁŘ