„Tohle je vážně vrchol. Tak ať si sem ti památkáři nebo pan ministr v létě sednou. Jsem zvědavá, jak dlouho by na té výhni vydrželi. Vždyť každý stín je dobrý a stromy jsou zkrátka stromy. Čistí vzduch, drží vodu a navíc vypadají i hezky,“ neskrývá své rozčilení důchodkyně Jiřina Malá.

Podobný názor jako třebíčská důchodkyně mají i další Třebíčané, Ministerstvo kultury si ale stojí na svém. Podle jeho mluvčí Petry Hruškové město porušuje zásady pro užití státní podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). „Pokud město působí proti zásadám péče o památkové hodnoty, nebude finanční podpora v Programu poskytnuta. Jsou to ty případy, kdy se obnova kulturních památek nebo rekonstrukce a úpravy jiných nemovitostí na území MPR nebo MPZ provádějí v rozporu se závaznými stanovisky výkonných orgánů státní památkové péče,“ vysvětluje Hrušková.

Jaroslava Herzánová se svou brožurou Libušák
O třebíčském Libušině údolí vznikla publikace, zabývá se hlavně místní přírodou

Starosta Pavel Pacal ale odmítá, že by město tyto zásady porušilo. „Rozhodně se v tomto ohledu necítíme vinni. Vysázení deseti stromů nevnímáme jako porušení památkové ochrany. Chápal bych, kdyby na náměstí vyrostl nějaký objekt, ale stromy? Vždyť v současné době bojujeme s klimatickou změnou. Chceme, aby tady lidé měli stín. To, že jsme vysadili více stromů, děláme pro větší pohodu na náměstí, aby znovu ožilo lidmi,“ tvrdí starosta, který dodává, že komunikace s ministerstvem nekončí. „Bráníme se. Neustále si vyměňujeme dopisy, kde si navzájem sdělujeme své výhrady,“ potvrzuje.

Pacalovi je na celé kauze divná ještě jiná věc. „Zaráží mě, že náměstí ani není zkolaudované, pořád se na něm ještě staví, a přitom už se takto rozhodlo,“ dodává starosta.

Nové kameny zmizelých v Třebíči
VIDEO: Další kameny zmizelých připomínají někdejší židovské obyvatele Třebíče

Částku 750 tisíc korun, o kterou by město mělo přijít, by radnice letos chtěla nasměřovat na opravu střechy baziliky svatého Prokopa, střechy kostela svatého Martina, opravy bývalé koželužny na Subakově ulici a úpravy někdejšího měšťanského domu na Karlově náměstí. „Vlastníci těchto nemovitostí ale o slíbené dotace nepřijdou, ať už celý případ dopadne jakkoli. V rozpočtu máme vyčleněnou položku na památkovou ochranu. Tu jsme dříve nevyčerpali, proto bychom peníze mohli vzít odtud,“ uvádí Pacal.

Kauzu sleduje i bývalý městský architekt Lubor Herzán. Jedná se o pokračovatele významného třebíčského rodu, jehož členové od počátku 19. století stavěli nejdůležitější budovy ve městě. „Zeleň v tom množství, jaké tam nyní je, jednoznačně podporuji. Památkáři argumentují tím, že na náměstí dříve nebývala. To by se ale dalo s nadsázkou také říct, že dřív nebývala ani bazilika, tak ji zbourejme a místo ní nechme vyrůst prales,“ vysvětluje Herzán. Ten oceňuje i nové vodní prvky, které na náměstí vyrostou. „Kašny by se podle mě mohly sice přehodit, ale to je jen věc názoru nebo možná technických důvodů. V dnešní době je také dobře, že pod náměstím bude rezervoár na vodu,“ dodává architekt.

Revitalizace Karlova náměstí by měla být hotová letos v září

- Peníze z ministerstva kultury měly být určené pro opravu části střešní krytiny na bazilice svatého Prokopa zapsané na Seznamu Unesco, opravu střešní krytiny na kostele        svatého Martina, opravu střechy a omítky bývalé koželužny na Subakově ulici a výměnu čtyř kusů oken na měšťanském domě na Karlově náměstí.

- Zde by se dotace využila i na pokládku nové dlažby.