Malý jezevčík váhavě udělá ještě jeden krůček, aby své packy smočil ve vodě třebíčského rybníka Kuchyňka. Pak se zimomřivě otřepe a na vodu již hledí jen zdálky. I pro něj je studená.

Nikoli však pro osmdesát otužilců, kteří všichni pospolu chtějí přivítat blížící se jaro. Všechny plavce zde vítá předseda otužileckého Klubu ledních medvědů Zdeněk Mikoláš, jenž do megafonu vyvolává: „Vzduch má devět stupňů, voda sedm, což je pro mnohé z vás, kteří jste proplavali zimní sezonu, příjemná teplota. Takže kdo se ještě nezapsal, ať to udělá,“ dodává Lední medvěd.

U stolku s registrací je plno. Mezi příchozími je i Jan Šindelář, který prozrazuje, že se na takovou akci odhodlal poprvé. Prostě to chce zkusit. „Vlezu tam tak na dvě minuty. O otužování jsem se zajímal a tohle pro mě bude premiéra,“ říká mladý odvážlivec.

Neznamená to však, že by se do Kuchyňky chtěl ponořit zcela bez průpravy. „Doma jsem zkoušel zimní lázeň. Na balkoně jsem nechal ve třech kýblech zmrznout vodu. Pak jsem si napustil do vany studenou vodu a do toho jsem dal ty ledové kostky z balkonu. Tím jsem vodu ve vaně dostal na čtyři stupně. V ní jsem se dvě minuty rochnil,“ popisuje svou tréninkovou metodu. Pak ale připouští: „Jenže do vany jednoduše vlezete a jste tam. Tady se ale musí jít postupně, což je horší. Možná bych tam měl skočit rovnou…,“ přemítá, když v tom se ozve siréna.

Velký potlesk

Ta všechny otužilce vyzývá, aby se shromáždili na břehu a společně vstoupili do vody. Děje se tak za značného zájmu diváků, z nichž někteří se kromě instinktivního třesu neubrání také potlesku. Mezi přihlížejícími je i Zdeněk Kenovský, který otužilecké akce chodí sledovat pravidelně. „Chuť tam vlézt by byla, ale spíš jde o to, překonat ten první moment. A to jsem ještě nedokázal,“ odpovídá na otázku, zda se k otužilcům někdy nechtěl připojit. „Zatím mě tedy nezlomili, nicméně v rodině k tomu už určité dispozice máme. S otužováním v Třebíči totiž začínal můj brácha,“ vypráví vitální senior.

Mezitím už se první plavci studené vody dostatečně nabažili a míří zpět na břeh. Mezi nimi je i Jan Šindelář. Jeho ledová průprava ve vaně zřejmě přinesla ovoce, protože dnešní křest na něm žádné následky očividně nezanechal. „Plaval jsem asi do třetiny a pak zase zpátky. To stačí, nebudu to přehánět. A určitě přijdu zase někdy příště,“ směje se Šindelář, který se tímto stal otužilcem oficiálně.

Třebíčské Lední medvědy přijeli podpořit i jejich kamarádi z okolí. Mezi ně patří také Tuleni z Rudíkova, které vede Lukáš Flieger. „Dneska byla voda teplá. Když je studenější, to je pro mě problém. S nohama v takovém případě nemám problém, ale s rukama ano. Ty mi úplně přimrzají,“ líčí dlouholetý vyznavač zimního koupání.

Otužovat se dá i v létě

Ten k otužování přivedl i Michaelu Zejdovou. „Lukáš mě a další naše kamarády k otužování přemluvil před rokem a půl. Od té doby chodíme plavat pravidelně, tak jednou nebo dvakrát týdně. Dnes to bylo fajn, voda už je opravdu teplá,“ usmívá se mladá otužilkyně.

Ale není to pro pravověrné otužilce problém? Vždyť teď jim končí sezona. „My ji dnes sice ukončujeme, ale to neznamená, že se přestaneme koupat,“ vysvětluje Mikoláš. „Dá se otužovat i v létě. Ale to pak nebudeme ve vodě dvě minuty, ale třeba dvacet minut. I to přispívá k otužování.“

Malý jezevčík vydržel po celou dobu na břehu. Koukal se na ty podivné dvounohé tvory a zjevně se rozmýšlel, zda se k nim přece jen také nemá připojit. Nakonec však usoudil, že to otužilci zvládnou i bez něj. A tak se také stalo – a do Třebíče vstoupilo jaro.