Při rekonstrukcích domů musí jejich majitelé zachovat původní styl stavby, a to je mnohdy finančně náročné. „Když chci něco opravit, tak na všechno musím nechat namalovat plány. Chtějí okna zhruba za třicet tisíc, přitom obyčejné eurookno stojí deset tisíc,“ postěžoval si obyvatel Boňova Petr Dobeš v rozhovoru pro Českou televizi. I proto se řadí k části obyvatel Boňova, která požaduje vystoupení z památkové zóny.

Najdou se ale i smířlivější názory. „Není jednoduché spravovat hospodářské statky na návsi. Tyto domy nemohou být zateplené, takže potom nejsou vhodné k trvalému bydlení. Na druhou stranu je ale jasné, že když si někdo koupí nemovitost v památkové zóně, musí počítat s většími náklady na její údržbu,“ přemítala jedna z místních, která si nepřála uvádět své jméno.

O negativních hlasech ví i jaroměřický starosta Karel Müller, samo město se ale podle jeho slov ve věci angažovat nebude. „Někteří občané mi říkali, že se jim zdá, že jsou příliš zatěžováni požadavky památkářů při opravách svých nemovitostí, my s tím ale nemáme co do činění. O vystoupení se zasazovat nebudeme, není to věc, kterou bychom podporovali,“ prozradil.

Kdyby v Boňově nakonec skutečně převládl názor o vystoupení z památkové zóny vystoupit, stal by se vůbec první obcí v České republice, která se k takovému kroku odhodlala. „Zatím jsme se s podobným požadavkem nesetkali,“ potvrdila mluvčí památkového úřadu v Telči Ilona Ampapová s tím, že o případném vystoupením by rozhodovalo Ministerstvo kultury.

Boňov se stal vesnickou památkovou zónou 22. září 1995. „A to pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení,“ vysvětlila Ampapová.

„V obci se nachází malebná náves, která je obklopena štítově orientovanými uzavřenými statky s branou a přízemními, delší stranou do ulice řazenými domy se zdobenými vjezdovými branami. Uprostřed návsi je pak kaple se zvoničkou, pocházející z druhé poloviny devatenáctého století,“ popsala Amapová.

Na co se vztahuje památková zóna:

- domy, půdorysné řešení včetně parcelace, historický urbanismus, blízké i dálkové pohledy, zeleň, veřejné osvětlení či reklamní smog

Boňov si pro jeho jedinečný vzhled oblíbili i filmaři. Dvakrát se tady natáčely Četnické humoresky a naposledy sem režiséři Biser Archtev, Peter Bebjak a Dan Wlodarczyk zasadili Četníky z Luhačovic.

Právě zdejší historické dědictví je to, co se památkáři snaží uchovat i pro další generace. „Památkovou péči zajímá jakákoliv změna, která by mohla celek či detaily v plošně chráněném území ohrozit, a hledá řešení, zda a jak je případně vhodně zakomponovat do historicky hodnotného prostředí. Veškeré nové prvky, které mají do historického prostředí vstoupit, musejí být natolik kvalitní, aby nenarušily jeho památkové hodnoty,“ podotkla Ampapová.

Přesné postupy definuje především Zákon o památkové péči. Vlastníci jednotlivých nemovitostí mohou své návrhy konzultovat či přímo podat obci s rozšířenou působností, která si pro své rozhodnutí či závazné stanovisko vyžádá odborné vyjádření Národního památkového ústavu.