Vysvobozením ze svízelné a rychle narůstající kamionové dopravy by mohlo být postavit obchvat, který je zakreslen v plánech kraje. „Obchvat je vize příliš zdlouhavá a nejistá v hodnotě asi 100 milionů korun. V horizontu tak dvaceti let. Přeložky by situaci řešily teď a stály by 20 milionů,“ řekl starosta městyse Okříšky Josef Kula.

Jak by vypadaly přeložky? První by měla vyřešit velké dopravní zatížení do Přibyslavic, kam pravidelně jezdí plně naložené kamiony do firem. Vedla by mimo obec přímo do Přibyslavic. Druhá přeložka má odklonit dopravu na frekventované spojnici z Třebíče na Jihlavu z centra. Nová trasa se má vyhnout křižovatce. Napojí se u školy a ústit by měla směrem ke kostelu. V nově vytvořeném trojúhelníku ulic vznikne volný prostor mezi křižovatkou a přeložkou. To by ovšem znamenalo vystěhování a zbourání několika domů a zahrad. „Muselo by dojít k demolici pouze několika domů,“ zmínil starosta Kula.

Někteří obyvatelé si myslí, že je lepší přeložky nebudovat, protože díky nim už obchvat městyse nebude kraj později dotovat. Sepsali petici adresovanou zastupitelům, v níž poukazovali především na to, že přeložky jsou do budoucna investicí, která dopravu nevyřeší, ale povede ji stále centrem městyse.

„Vysokorychlostní silnice z Jihlavy na Třebíč, kterou kraj buduje, počítá s obchvaty všech obcí a měst, proč by právě Okříšky měly být výjimkou. Myslíme si, že obchvat by situaci řešil komplexně a ne částečně jako přeložky,“ vysvětlil iniciátor petice Jiří Matoušek. „Doprava stejně díky přeložkám povede centrem obce. S narůstající dopravou tu v takovém provozu nebude nikdo chtít bydlet,“ dodává Jana Dvořáková, která je také proti budování přeložek.

O průtahu městysem Okříšky není zatím rozhodnuto. „Jak obchvat, tak i průtah mají své odpůrce a zastánce, své klady i zápory v technickém i ekonomickém řešení,“ sdělila Hana Strnadová z majetkového odboru v Jihlavě. Kraj Vysočina tedy zadal vypracování prověřovací studie dopravního řešení. Měla by optimalizovat trasu s ohledem na dopravní obslužnost. Dále zohlední rozvojové aktivity jednotlivých obcí a především ve vztahu k územnímu plánu obce Okříšky. „Cílem prověřovací studie by mělo být nalezení optimálního, ekonomicky a časově přijatelného řešení, které bude akceptovatelné místní samosprávou,“ dodala Strnadová.