Přeplatek zemřelého získají příbuzní v rámci dědického řízení. Ne-li, zůstanou peníze městu

„Je třeba říci, že ani tato částka nepokryje skutečné náklady na provoz odpadového hospodářství. V poplatku je totiž zahrnutý nejen samotný svoz popelnic a kontejnerů, ale taky například provoz sběrných dvorů. Rozdíl pak dotuje město a bude i nadále,“ uvedl tiskový mluvčí Třebíče Ivan Přibík.

Pravdou je, že současný místní poplatek je na Třebíčsku nejnižší. Třeba Jemnice vybírá 500 korun, což je zákonem stanovená horní hranice. Jaroměřice nad Rokytnou mají výši stanovenou na 480 korun, v Náměšti nad Oslavou lidé ročně platí 492 koruny – spádové obce s dvoutýdenním intervalem svozu odpadu polovinu. Forma úhrady pak záleží na samotných plátcích. Vybrat si mohou z několika možností: naráz zaplatí celou sumu, nebo platí prostřednictvím SIPA měsíčně či čtvrtletně.

Až dosud stanovy jednotlivých měst hovoří jasně a téměř jednotně. Rozdíl nastává v okamžiku, kdy povinný plátce zemře. Což o to, v měsíční úhradě problém není. Jak je to ovšem v případě, kdy zesnulý ještě za života poplatek uhradil na rok dopředu? „Pokud občan zemře, jde jeho poplatek do dědického řízení. V jeho rámci se pozůstalí dohodnou o dědici a ten si přijde s pravomocným usnesením soudu na městský úřad pro přeplatek,“ informoval třebíčský mluvčí Přibík.

Jiný kraj, jiný mrav, dalo by se říci k tomu, že v Jemnici mají praxi odlišnou. „Dědické řízení nevyžadujeme. Stačí věrohodně prokázat, že dotyčný zemřel, a rodině peníze vrátíme,“ řekla Ivana Hampapová z městského úřadu. To v Náměšti nad Oslavou jedinému přímému dědici stačí doklad o již proběhlém řízení a peníze mu úředníci vyplatí.

A pokud dojde k situaci, že poplatek není zahrnut do dědického řízení? Pak musí příbuzní zemřelého otevřít nové a notáři znovu zaplatit. Nejnižší taxa za takový počin je 600 korun, dál se ovšem zvedá poštovným a daní z přidané hodnoty. Je tedy na zvážení pozůstalých , zda se tento krok vyplatí. Pakliže ne, ze zákona zůstává přeplatek městu.