Vzorem by nám mohly být malé děti. Čím jsou menší, tím lépe třídí a většinou to ještě naučí své rodiče

„Rozhodně ne,“ říká Alois Krčál, vedoucí odboru komunálních služeb města Třebíče. „Situace se v mnohém zlepšila, ale pořád je co dohánět. Stále to ještě není ono. Snažíme se zlepšit informovanost, rozeslali jsme například 240 tisíc letáčků, ale pořád narážíme na liknavost. Největším problémem je lenost. Chtělo by to tvrdší nařízení a případně zavést i nějaké sankce,“ upozorňuje Krčál.

Stejná překážka, která brání lidem správně třídit, také působí vznik černých skládek. „Černých skládek a vůbec odpadků všude kolem je hodně. Lidé se snaží šetřit a jsou lenošní. Je mnohem jednodušší vyhodit odpadky někde za zahradou,“ dodává Krčál.

Častým argumentem proti třídění je stále ještě přežívající nesmysl o tom, že všechny odpadky se stejně nakonec svezou na jednu hromadu. „Je to absolutní hloupost. Máme na třídění speciální linky, tak proč bychom je nechávali ladem? Některé suroviny se navíc dají ještě prodat, když se vytřídí,“ říká Pavel Gregor, jednatel firmy Esko-T, která se zabývá svozem a tříděním komunálního odpadu.

Mnoho lidí vkládá naděje do nové generace, která se ekologii učí už na základních školách. I mezi děti ale prosákla lenost. „Na středních školách je stav opravdu špatný. Žáci vědí všechno, ale prostě se jim nechce třídit. Nejlepší je to s malými dětmi. Čím menší, tím lépe třídí a většinou to ještě naučí své rodiče,“ dělí se o své zkušenosti lektor Martin Kříž z ekologického střediska Chaloupky. „Obecně bych děti rozdělil na ty, které se nechají poučit a na ty, které k tomu prostě cestu nenajdou. Těch druhých je tak 20 procent. Z nějakého výzkumu vyplynulo, že podle středoškoláků není třídění in, protože to omezuje svobodu,“ podivuje se Kříž.