„Gottwald, který poklonkoval Stalinovi, reprezentuje éru vykonstruovaných politických procesů 50. let 20. století, při nichž bylo popraveno mnoho lidí. Dle dostupných podkladů došlo k udělení čestného občanství v roce 1945. Smyslem takového aktu by měly být zásluhy o rozvoj vlasti a zejména pak města, o propagaci jeho dobrého jména. Zde tomu tak zjevně nebylo,“ uvedl Pašek ve svém návrhu. Podle jeho názoru se v uvedeném případě jednalo o udělení občanství v souvislosti s aktuální politickou situací a poválečnými náladami ve společnosti. „Je třeba zdůraznit, že jmenovaná osoba je s odstupem času vnímána negativně jako ti, kteří se svými činy provinili proti lidskosti. Podle zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno udělovat a odnímat čestné občanství a ceny obce,“ dodal Pašek

Už čestným občanem dávno není

Městská rada se přiklonila k názoru radničních právníků, podle nichž mrtvý je mrtvý a zkrátka automaticky jeho čestné občanství zaniká. Gottwald tedy dle třebíčského právního názoru ani čestným občanem města není.

Třebíč udělila od roku 1875 čestné občanství celkem 46 osobnostem. Na svých webových stránkách je uvádí pod titulkem Seznam čestných občanů města Třebíče. V závorce je pak poznámka – dle soupisu Jiřího Joury z roku 1999.

Mezi nimi jsou pod konkrétními roky udělování uvedena jména jako Alois Jirásek, prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Ještě za mocnářství se čestnými občany stali třeba vinárník, městský radní a předseda Okrašlovacího spolku Jakub Lorenz či školní inspektor Jan Jelínek. V soupisu nechybí slavný běžec Emil Zátopek.

Po roce 1989 byla tato pocta udělena třeba primáři dětského oddělení třebíčské nemocnice Josefu Nováčkovi, historikovi Rudolfu Fišerovi nebo malíři Josefu Kremláčkovi.

Jako zatím poslední se stal čestným občanem Pavel Fried, který pochází ze zdejší nacisty téměř vyvražděné židovské komunity a podílí se na akcích, které se v souvislosti s židovskou čtvrtí konají.

Z jednání třebíčského zastupitelstva vyplynulo, že čestnými občany dnes jsou už jen ti, kterým bylo uděleno a ještě žijí. A navíc válečný zachránce dětí Antonín Kalina, protože poctu obdržel in memoriam. Této interpretaci odpovídá právní názor, který si nechala u radničních právníků vypracovat městská rada. Prezentoval ho starosta Pavel Pacal, který zdůraznil, že se s tímto pohledem naprosto ztotožňuje.

Olšanské hřbitovy nejsou standardní adresa

Právní oddělení ve stránkovém textu nejprve formálně zpochybnilo samotný návrh pirátů. Podle radničních právníků například nebylo přesně jasné, o koho se jedná. „Až z kontextu je patrné, že se jedná o osobu Klementa Gottwalda, narozeného 23. listopadu 1896, úmrtí 14. března 1853, vrcholného představitele státu a KSČ. Vzhledem k tomu, že běžné určení osoby pomocí místa pobytu není v tomto případě úplně vhodné, už proto, že Olšanské hřbitovy v Praze nejsou zcela standardní adresa, doporučoval bych návrh usnesení doplnit například o slova bývalý československý prezident, aby byla vyloučena jakákoli pochybnost, o jakou osobu se jedná a návrh usnesení splňoval alespoň základní formální požadavky,“ uvádí se v textu.

Seznam čestných občanů jako druhotná evidence

Dále právní oddělení opřelo své stanovisko o zákon o obcích. „Zákon nic jako seznam čestných občanů nezná. A pokud je někde nějaký seznam publikován, jde o druhotnou evidenci, kterou není třeba řešit usnesením zastupitelstva. Navíc je třeba upřesnit, a to se dostáváme k podstatě problému, že pokud je někde, že je Klement Gottwald čestným občanem města, tak to není správně a mělo by to být upraveno i bez usnesení zastupitelstva. A pokud je někde uvedeno, že byl, tak se jedná o historický fakt, který nemůžeme změnit. Bylo by to falšování minulosti. Klement Gottwald totiž v současné době není čestným občanem města. Ani ničím jiným. A to z toho prostého důvodu, že je 66 let mrtvý. Jak je pěkně vyjádřeno v paragrafu 23 Občanského zákoníku, nejde však o nic, co by bylo nutné stanovovat zákonem. Jde o tisíciletý právní princip. Ten, kdo zemře, přestává být subjektem práva a nositelem jakýchkoli práv a povinností. Přestává právně existovat. Zda existuje nějak jinak, je na metafyzickou debatu,“ uvádí dále právní oddělení radnice.

Prázdné gesto, snaha měnit minulost, myslí si právníci

„Usnesení o tom, že mrtvý člověk již není čestným občanem, je právně nicotné a má takový dopad, jako by zastupitelstvo přijalo usnesení, kterým by stanovovalo, zda má či nemá na území města příští měsíc pršet. Odnímání čestného občanství má právní výklad pouze u dosud žijících osob.“

Pavel Pacal ještě ocitoval závěr vyjádření právníků: „Klement Gottwald není čestným občanem v Třebíči již od okamžiku své smrti dne 14. března 1953. Do té doby čestným občanem byl. Je tedy zcela zbytečné přijímat v roce 2019 usnesení, kterým bude tohoto občanství zbaven. Se skutečností, že čestným občanem byl, je třeba se leda smířit. Cokoli jiného je prázdné gesto a marná snaha měnit minulost. Debata o minulosti je určitě dobrá a potřebná. Ale ne pomocí autoritativních rozhodnutí zastupitelstva, to není šťastný způsob. Kádrování mrtvých a zkreslování minulosti rozhodnutím orgánů státní moci pak patřilo k nejhorším tradicím režimu, jehož byl právě Klement Gottwald spolutvůrcem a čelným představitelem."

V posledních letech Klementu Gottwaldovi zrušila čestné občanství tato města: Jihlava, Zlín, Šumperk, Úvaly u Prahy, Vyškov, Domažlice, Rokycany a další.