V deváté třídě bez problémů uspěl v přijímacích zkouškách na jednu z třebíčských středních škol.


Tam se ovšem jeho prospěch zlomil. Z výborného žáka byl rázem průměrný student, v některých předmětech spadl až o tři stupně.


První ročník zvládl „s odřenýma ušima“, letos začal druhý. Honza si ale postavil hlavu, že do školy chodit nebude.


„První den vůbec nevstal. Ani druhý a třetí a tak to šlo celý týden. Tvrdil, že je nemocný. Doktorka naznala, že je to spíš psychikou. Nevěděla jsem si rady,“ říká Honzova maminka Hana. Chlapec se jí nakonec svěřil. „Má pocit, že na svoji školu nestačí. Asi zvážíme, zda vybereme jinou nebo nějaký učební obor,“ přemýšlí Hana.


Janův případ není ojedinělý. Trauma ze školní docházky mají i další děti. Podle odborníků jsou nejčastějšími příčinami špatný prospěch, problémy mezi spolužáky, jež mohou vyústit až v šikanu, disharmonie v rodině dítěte či neshody mezi žákem a učitelem. A nevyhýbají se ani těm nejmenším. Podobnou potíž teď řeší maminka pětileté Kristýnky. „Dcera se bojí paní učitelky, nechce chodit do školky. Došlo to tak daleko, že už několik dnů po sobě zvrací," vypovídá. Stejně jako rodiče zmíněného středoškoláka i tahle rodina uvažuje o změně prostředí.

Písemná žádost a rozdílové zkoušky


Jasný mechanismum přestupu funguje ve středoškolských ústavech. Studenti jej mohou zvolit i během školního roku, změna je možná také u oborů v rámci jedné školy. „Není to častá záležitost, ale stává se to. Rodiče podají písemnou žádost, školy si pak formality mezi sebou samy vyřídí," uvedl ředitel třebíčského gymnázia Radek Blažek. Pokud student odchází na školu s odlišnými předměty, skládá navíc rozdílové zkoušky.


S přestupy dětí se setkávají i školy základní. „Není to problém. Jsou-li paralelní třídy, lze to i z jedné do druhé. Zrovna loni jsme přeřadili jednoho čtvrťáka," potvrdil ředitel Základní školy v Moravských Budějovicích František Dostál. Jak dodal, někdy se ke změně nerozhodují žáci a jejich rodiče, nýbrž škola sama. „Když jsou ve třídě dvě silné osobnosti a objeví se kázeňské přestupky, tak je oddělíme," řekl Dostál.


Zřejmě největší překážku přestupu mají školy mateřské. Většina školek na Třebíčsku je plná. „Změna se dá individuálně řešit, je-li v jiné třídě místo. Nemůžeme překročit stanovený počet dětí ani k výměně nutit jiného žáčka," konstatovala Vladimíra Dobrovolná, ředitelka mateřské školy v Hrotovicích.
Odborníci se shodují v jednom. Lepší než oheň hasit je předcházet mu. Naslouchat problémům dítěte, hledat řešení ve spolupráci rodiny se školou. Zvlášť při výběru budoucího povolání je nutné zvážit všechny předpoklady. „Rodiče mají cestu nabízet, ale rozhodnout se musí jejich dítě. S výběrem školy se musí ztotožnit,“ konstatoval ředitel gymnázia Blažek.


Pomoci může i pedagogicko-psychologická poradna, která nabízí kariérové poradenství. „Není třeba žádné doporučení, stačí se objednat. Během dvou až tříhodinové schůzky zjistíme zájmy a možnosti dítěte, společně zvážíme, na jakou školu má,“ sdělila Miluše Němcová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Třebíči. Jak dodala, tuto možnost bohužel využívá stále méně rodin.