V této kategorii si v USA dlouhodobě drží prvenství koncern Chrysler se svými modely Chrysler Town and Country, Plymouth Voyager a Dodge Caravan. Jedná se v podstatě o stejný automobil, lišící se pouze různým rozvorem náprav, motory respektive výbavou. V Evropě tento vůz známe převážně pod prodejním názvem Chrysler Voyager. Proč si tento vůz drží na americkém trhu již řadu let prvenství v prodejnosti? Možná proto, že byl první. Pojďme se proto podívat na historii vzniku tohoto vozu, který se zcela jistě stal zakladatelem a průkopníkem MPV.

Pomyslným otcem a matkou byli Hal Sperlich a Lee Iacocca (ano, právě ten, který stál u zrodu i legendárního Fordova Mustangu). Jejich společnou myšlenkou byl automobil, který byl pracovně označován Mini-Maxi. Tento název vyjadřoval vše potřebné malé rozměry vozu a velký vnitřní prostor.

Vtip a genialita byla v tom, že tento vůz byl zkonstruován na základě mechanických částí osobních vozů třídy K-car (Chrysler Le Baron, Dodge Aries). Vůz nesl kódové označení T-115. Představen byl v listopadu roku 1983 (tedy o rok dříve nežli Renault Espace, kterého Evropani velice rádi označují jako průkopníka kategorie MPV) a okamžitě se stal doslova prodejním hitem. Ocenily ho hlavně rodiny hledající prostor a pohodlí velkého STW. Velké automobily typu VAN, jako například Chevrolet G20 nebo Dodge RAM VAN, začaly být v té době příliš velké a žíznivé a proto byl nový minivan zajímavou alternativou.

Zajímavostí také je, že T-115 se pro svoji naprosto plochou podlahu a vyjímatelná zadní sedadla zařadil podle platných US zákonů mezi nákladní automobily. Toto zařazení uvítal především výrobce, protože pro nákladní automobily platily méně přísné bezpečnostní a emisní normy. Když konkurence bezmocně sledovala prodejní úspěchy Chryslerova MPV, nezbylo jí, než se pokusit zareagovat podobnými vozy. První pokus se však nezdařil. Ford představil typ Aerostar a GM reagovalo Chevroletem Astro resp. GMC Safari. Oba tyto vozy však nesklidily zdaleka takový úspěch jako Chrysler. Důvodem byla konstrukce, která vycházela z nákladních pickupů, tzn. klasický rám podvozku, velké motory (oproti Chrysleru) a pohon kol zadní nápravy. Tato „zastaralá" i když klasická koncepce nemohla v době zmenšování rozměrů karoserií a snižování spotřeby paliva soutěžit s jednoduchostí a kompaktností MPV od Chryslera.

Chryslerův minivan se začal vyrábět v americkém St. Louis a kanadském Windsoru. Tři roky po představení prvního minivanu následovala varianta s prodlouženou karoserií (nesla označení Grand) a v motorové nabídce se představil první šestiválec (doposud byly montovány řadové čtyřválce). V roce 1990 byl vyroben již dvoumilióntý chryslerův minivan! O rok později, kdy došlo k první rozsáhlejší modernizaci, byla představena verze s pohonem 4x4.

V tu dobu se minivany pod názvem Chrysler Voyager začaly montovat pro evropský trh v provozech firmy Eurostar v rakouském Grazu. Jednalo se o společný podnik firem Chrysler a Steyr-Daimler-Puch. Novinkou pro evropský trh byl vznětový italský přeplňovaný čtyřválec VM o objemu 2.5 l. Tento motor v evropských Voyagerech bohužel svoji poruchovostí výraznou měrou přispěl ke skutečnosti, že v Evropě Voyagery zaujaly v žebříčcích poruchovosti poslední místa. V roce 1992 byl ohlášen třímiliontý vyrobený vůz. Všechny verze měly od té chvíle standardně airbag řidiče. Také je představena užitková verze Mini Ram Van. V roce 1995 byla představena další modernizovaná generace lišící se především výrazně zaoblenou karoserií. Nastala další výrazná kapitola tohoto oblíbeného minivanu, který svoji prodejností na americkém kontinentu nenachází konkurenta a v prospektech showroomů je označován za nejprodávanější minivan na světě.

Dodge z Třebíče

My se máme možnost seznámit s vozem jedné z prvních generací, který opatruje Jan Zálešák z Třebíče. Jedná se o variantu vyráběnou pod značkou Dodge a vzhledem ke kratšímu rozvoru náprav nese typové označení Caravan. V roce 1988 nesl ještě tento minivan tvary první legendární série od které se na pohled liší jen přední maskou. Zde jsou po mírném faceliftu umístěny místo původních čtyř hlavních světlometů pouze dva větších rozměrů. Pod kapotou skrývá řadový čtyřválec o obsahu 2,5 litru spojený s třístupňovou automatickou převodovkou pohánějící přední kola.

Chryslerovy minivany si až do konce 80. let minulého století zachovaly poctivé železné chromované nárazníky a čest značce dělala i masivní chromovaná přední maska. I přesto, že půdorys Dodge nepřekračuje rozměry běžného evropského osobního vozu, díky chytře obestavěnému prostoru nabízí nadbytek místa pro pět až sedm cestujících. Po vyjmutí zadních sedadel se z Caravanu stává dokonalý nákladní vůz se zcela plochou podlahou, do něhož je možno nakládat předměty zadními výklopnými nebo bočními posuvnými dveřmi. Plochá podlaha pokračuje v podstatě až pod přístrojovou desku, takže umožňuje pohodlné procházení i mezi předními sedadly. Spokojená posádka zde nalezne vše, co k pohodlnému cestování potřebuje a to všudypřítomnými držáky nápojů počínaje a klimatizací konče. K tomu všemu ještě přispívá výhled, nebo lépe řečeno nadhled, který umožňuje jak vyšší poloha sedadel nad vozovkou tak i velká zasklená plocha. Samozřejmostí je příjemně měkké odpružení celého podvozku.

Minivany této první generace se již dávno staly vzácností a to přesto, že ještě donedávna jich u nás nemálo sloužilo jako firemní auta s mnoha najetými kilometry. Později, kdy už u nás bylo možné koupit nové Voyagery druhé generace, často plně funkční končily na vrakovištích. Teprve potom se začaly ukazovat jejich kvality. Nebylo výjimkou, že na vrakovišti se vedle sebe časem ocitly první i druhá generace, přičemž novější připomínala hroudu rzi a starší neměla na karoserii ani puchýřek! To něco vypovídalo o celkové kvalitě výroby včetně zinkování karoserie, která byla u prvních generací o poznání lepší.

Honzův Dodge Caravan ale přesto všechno není opečovávaným veteránem. Plní svoji úlohu každodenně používaného auta. A nutno říci, že na jedničku.

JAN KOTLÍK